Šialený Max a Dóm hromu

Třetí díl a stejně se nevysvětlilo, proč se to jmenuje Mad Max, když právě Max tam snad jako jediný "mad" není. Každý díl je úplně jiný a tahle už vysokorozpočtová trojka mi sedla nejvíc. Asi hlavně proto, že má konečně příběh, který stojí i docela za řeč. Také ale kamera a výprava velmi mile překvapí a i když se závěrečná honička nevyrovná svou velikostí té z dvojky, celkově je natočená o něco lépe. Pro mainstreamového diváka je to nejspíše nejpřijatelnější podívaná. Ve výsledku to ale působí malinko jako slepá ulička, jelikož se filmový remake i videoherní adaptace stylem a především vizuální podobou inspirují především druhým dílem. (06.09.2018)

Začátek filmu nebyl vůbec špatný.Říkal jsem si,slušný béčko,možná i lepší než dvojka,a ta Tina je skara cool! Jenže po Maxově vyhoštění a setkání s tou podivnou skupinkou dětí se film zvrhl v jeden velký úlet,který se snad snažil i filozofovat,ale já to nějak nepobral.Mel je klasicky super,zjevení Bruce Spencea na konci potěšilo,ale ta druhá půlka mě vyloženě nasrala,takže rozhodně nijak schovívavý nebudu.Tak,celou trilogii Šílený Max mám za sebou a musím konstatovat,že měla bohužel sestupnou úroveň.Od skvělé jedničky,přes podle mého přeceněnou dvojku až po divnou a rozplizlou trojku.Ale v jistém smyslu byl každý z dílů zajímavý zážitek.45 % (26.03.2010)

Černá ovce distopické (teď již kvadrologie). Dóm Hromu je zajímavý tak maximálně prvních dvacet pět minut, a to ještě ani zdaleka tak, jako všechny tři ostatní filmy. Druhá půlka s bandou dětí je výsměch. Obhajobou Millera je to, že do filmu fest zasahovali producenti a on sám neměl film pevně ve svých rukou. (18.05.2015)

V trojce dospěl rozklad civilizace až k začátku obnovy a styl filmu se opět posunul - trojka přišla o brutalitu (oproti jedničce a dvojce tu poprvé není žádné znásilnění) a pokračuje v humorném ladění dvojky a optimismu jejího závěru. První třetině filmu v Bartertownu je svižný postapo akčňák s Maxem, který je i bez svého auta badass, a efektním soubojem v Dómu hromů. Působivě i rozpačitě pak působí druhá třetina, kde Max potkává izolované společenství dětí s vlastní historií přecházející do mytologie, do níž je začleněn coby mesiáš. Miller tak v jednom filmu podchycuje dva postapo přístupy - akční a filozofický, ale výsledek je rozklížený. Po postavě nemluvícího divokého dítěte ve dvojce, které naznačovalo zdegenerování lidstva do totálního barbarismu, je to krok zpátky a zároveň dopředu, a akční sérii to dodává zajímavý přesah, ale také ro retarduje tempo akční filmu. Končí se opět akčně efektní honičkou s postapo vlakem. Je to zvláštní film, který plně neuspokojí asi nikoho, ale tvůrci měli vizi. (11.01.2006)

Po výborné dvojce zklamání. Vytratila se razance, syrovost, všechno je to sice větší a nákladnější, ale přitom takové podlézavé, filmově umělé a navíc poněkud rozklížené vinou dvou ne tak úplně do sebe zapadajích linií, přičemž ta dětská je hodně nepovedná. Ani křečovitá Tina Turner výsledku příliš nepřidala, stejně jako snaha o humor, který do madmaxovského světa příliš nepasuje. Filozické úvahy nad postapokalyptickým světem jsou sice místy zajímavé, ale působí jako roub, který se příliš neujal. Naštěstí je tu razantní nástup a pár zajímavých momentů, které částečně umáznou z pocitu zklamání. (30.07.2010)