Kurýr

Me se dej stale ztracel, navaznosti, prehled, vtazeni do deje a udrzeni v nem pomoci akce ci napeti, emoce, atmosfera - to je vse, co mi ve filmu chybelo a co by tam melo byt. Aspon neco z tohodle vyctu. Ja se ale pronudil az do konce. Tohle se moc nepovedlo, ackoliv tema je rozhodne zajimave a nosne. (26.05.2021)

Ještě teď jsem v euforii nejen z filmu, ale i z krátkého setkání s z hlavním představitelem, nesmírně sympatickým (jak už to tak u polských tvůrců bývá ) Philippe Tłokińskim. Zatímco včera jsem Wladyslawu Psikovskimu a jeho Psům dal čtyři, dneska neváhám a solím plnej počet. Ten film přímo ukázkově pracuje s gradujícím napětím. Za mě jako čecha jsou nejemotivnější chvíle, kdy jsem poslouchal jak Angličani hodili Poláky přes palubu, úplně se mě vybavil náš 38. Pokud jde o žánr, asi ze všeho nejblíž to má k historii, ale bohužel neumím posoudit na kolik je přesně trefená a na kolik filmová. Spousta napínavých scén, ale pozor ne žádný gejzír akce, spíš jde opravdu o snahu co nejvíc se přiblížit realitě a tomu jak osud Varšavského povstaní mohlo ovlivnit několik rozhodnutí a špatně odhanutých lidí. Filmařský je to brilantní záležitost, která tě do sebe vmete. Takhle se dělá moderní, dynamický, chytrý a opravdově vypadající film. Pro tenhle zážitek jsem jel na Kino Granici a jsem šťasten, že se mě dostal. Polská kinematografie možná umí občas zklamat, ale daleko častěji umí absolutně nadchnout. (29.04.2019)

Keď chceme pochopiť celú podstatu Poliakov v 2. svetovej vojne, musíme ísť pekne po poriadku, Začneme tzv. Cursonou líniou, to boli vymedzené hranice západnými spojencami po 1. svetovej vojne. Podstatný je ale fakt, že Poliaci vo vojne s boľševikmi, túto líniu nerešpektovali a anektovali si podstatne väčší priestor na východe. V skutočnosti sa tieto hranice dostali do podoby Cursonovej línie až v roku 1939 po začatí 2. svetovej vojny. Sovieti z tejto línie už nikdy necúvli, so súhlasom britskej aj americkej vlády. Tak bol pakt Ribentrop – Molotov v tejto podobe zapracovaný do povojnového usporiadania. Tu sa dostávame k udalostiam, ktoré vzťah týchto východných susedov aj naďalej zostroval, udalosti v Katynskom lese a v neposlednej rade aj výmena na poste poľského exilového premiéra (po tragickej leteckej nehode) významného generála Wladyslawa Sikorského), jeho nástupca Mikolajczyk už pripúšťal nútenú spoluprácu so Sovietmi. Dostávame sa do poslednej fázy príprav Varšavského povstania. Vo filme vôbec nie je zvýraznená historická spojitosť. Spojenci pomoc Poľsku odmietli, z politického a vojenského hľadiska išlo o záujem Stalina. A ten zase nesúhlasil s teóriou Krajinskej armády, že si oslobodia a budú spravovať všetky svoje mestá sami. Obdobný scenár mali aj s Varšavou. Na jar 1944 sa z Ruska približoval I. bieloruský front maršala Rokossovského a bolo jasné, že Sovieti ako prví vstúpia na poľskú pôdu. V tejto situácii sa zrodila osobitná stratégia akcie „Burza“ (Búrka). Bol to signál pre asi 40 000 vojakov Krajinskej armády, ktorým velil generál Tadeusz Bór-Komorowski. Nesúhlasné stanovisko exilovej vlády im tlmočil aj kuriér z Varšavy. Generál operáciu „Búrka“ spustil 1.8.1944 v 17,00 hodine. Ale Rokossovski ostal stáť pred Vislou a bez cudzej pomoci bola Varšava zrovnaná zo zemou, padlo 15200 vojakov, 7000 bolo nezvestných, 5000 zranených, 20000 zajatých a zahynulo aj 200000 obyvateľov Varšavy civilistov. Teraz trocha k filmu, v skutočnosti je to životopisný film o Jánovi Nowak-Jezioranskom, skutočne sa volal Zdislaw Antoni Jezioranski, používal pseudonym Janek, Jan Nowak, Jan Zych, kuriér z Varšavy. Film vychádza z autobiografickej knihy Kuriér z Varšavy z roku 1978, ktorú on sám napísal. Historické nezmysly. Veliteľ KA generál Bór, si vypočuje stanovisko exilovej vlády, ale rozhodne sa až po vyslovenom názore poručíka Nowaka?? Prístup k veliteľovi armády bez odporúčania exilovej vlády aj v tomto prípade by bol nemožný. Veliteľ KA nemal priame spojenie s Londýnom ?? Ďalšia fiktívna záhada, kedy ho prenasleduje agent gestapa až do Varšavy?? Ale boli vo Varšavskom povstaní udalosti, ktoré by si zaslúžili byť vo filme. Hneď v prvý deň povstania, kedy po prvom úspechu spievali obyvatelia Varšavy pesničku „Warszawianka“ . Takže zhrnutím ide o Poľsky historický film, ktorý je ale zbierkou rôznych udalosti povyberaných z rôznych zdrojov ale aj napriek tomu sa oplatí pozrieť. (30.10.2019)

Toto je hodně slabý odvar válečných filmů. Chvílemi tu nastávají situace, které jsou beze smyslu a logiky. Nejvíc mi, ale vadilo to nijaké tempo a vůbec celkově mě to nudilo.  Hlavní hrdina zcela bez charismatu a příběh je všechno jen ne napínavý. ÓÓÓ, kde jsou časy "Katyně" nebo "Volyně", to byl masakr jak fyzický, tak duševní...Za mě 60% (12.05.2021)

Natočit něco podobného naši filmaři, nejspíš bych použil nějaký ten superlativ, ale od Poláků očekávám větší kvalitu. Největší problém vidím v postavě samotného agenta. Ačkoliv prakticky nesleze ze záběru, nedozvěděl jsem se o něm nic. To mi do určité míry bránilo s ním jeho eskapády prožívat. Čekal bych také trochu víc agentských hrátek. Z mého pohledu si všichni přítomní pracující v utajení počínali dost naivně. A nakonec ani válečná atmosféra nebyla úplně košér. Samozřejmě chápu, že i v okupovaném Polsku svítilo slunce a léto hrálo všemi barvami, ale pro potřeby filmu by nějaký ten filtr neškodil. Co se akce týče, tak ta byla spíš televizní a samotný počátek varšavského povstání byl spíš úsměvný, ale nad tím se dalo mávnout rukou. Nicméně i přesto, že vlastně jenom kritizuji, se na to dalo dívat v pohodě a ta snaha přiblížit divákovi zákulisí samotného povstání nebyla vůbec špatná, ale prostě jsem chtěl trochu víc. 60% (25.11.2019)