Na pár krokov

Tak tenhle film mě hodně překvapil! Patří do té sekce filmů, které miluji a nesnáším zároveň, protože je většinou probrečím. Tento jsem snad probrečela nejvíc. Je to krásný, ale smutný film se silným námětem. Tématem je podobný snímku "Hvězdy nám nepřály", ale o dost lepší. Jsou tu sympatičtí herci a soundtrack, který celu story podtrhuje. K tomu je snímek inspirovaný skutečnou osobou, která trpěla stejnou nemocí, jako hlavní postavy ve filmu. Dál už nebudu spoilerovat a doporučuji. Knihu si určitě přečtu. (04.10.2019)

Tenhle typ filmu mám rád, ale očekávám od něho nejspíš moc. Smutný příběh nese sebou i pěkné chvíle plné úsměvu a poznání a naděje ale také bolesti, nedostal jsem bohužel dávku emocí jako jsem čekal. Soundtrack slabý, herecké výkony byly celkem v pohodě ale prostě nebylo to ono, po ukázce a dobré písní jsem se těšil moc no nakonec jsem dostal hodně jednoduchý film. (09.12.2019)

Hvězdy jim znovu nepřály. Cystická fibróza je svým způsobem ještě zákeřnější než růžné formy rakoviny, takže o emočně vypjaté scény tady není nouze. Díky covidu jsem si sice částečně zvykl na respirátory, dezinfekce a sociální distanc, ale v kombinaci s depresivním nemocničním prostředím, je to stále těžko stravitelná záležitost. Hlavní dvojice utáhne i lehce naivní pasáže. Richardson je zlatíčko a charismatický Sprouse se v mládí učil od nejlepších. (15.10.2021)

Tak zase niečo o chorobe a umieraní. No som prekvapený, na to ako som tohto námetu v poslednej dobe prejedený, to nebolo až tak zlé. A to aj napriek tomu, že mi tu občas trápne klišé romantických umieracích filmov otrieskalo hlavu o stenu. Napríklad to porovnávanie jaziev, narodeninová oslava.... Nejak mi to v tomto prípade nevadilo. Možno to bolo vďaka sympatickému hereckému obsadeniu, alebo že sa celý príbeh autori snažili poňať reálne a čo to o chorobe aj povedať. Slabší nadpriemer. 70/100 (10.04.2020)

Vezměme v úvahu otázku, jak by se daly filmy měřit podle smutnosti. Nenapadá mě nikdo, kdo by byl vhodným kandidátem k předloze tohoto prapodivného hodnocení a já asi také ne. U tohoto filmu mi však trvalo docela dlouho, než jsem se rozbrečela, přestože jsem měla namále. Ale pak už jsem nemohla přestat. A nepamatuju si film, který mi ležel v hlavě tak dlouho, jako tenhle. Film byl úchvatný, nenucený a pořád se v něm něco dělo, jako bych zapomněla, že někdy skončí. Stále jsem očekávala smrt někoho z protagonistů, ale ne se strachem nýbrž s nadějí k ukončení nejen jejich trápení ale i toho mého. A přesto jsem doufala, že se to nestane a že všechno dobře dopadne a také doufala, že to dopadne špatně, protože jinak by pak film nemusel mít takovou váhu. A dopadlo to přesně tak, jak mělo. Film celý byl přesně takový, jaký měl být. -- Hlupáci, kteří zde píšou, že by v jejich věku nebyli schopni vymyslet a říct to, co oni si neuvědomují, že tito lidé jsou mnohem hlubší než my. Že když je někdo tak blízko smrti, přemýšlí úplně jinak, je dospělejší. To vezměte v úvahu a buďtě rádi, že to nemusíte být vy. (01.03.2021)