Réžia:
Vladimír MichálekScenár:
Jiří KřižanKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Michał LorencHrajú:
Bogusław Linda, Olaf Lubaszenko, Jiří Bartoška, Agnieszka Sitek, Vlasta Chramostová, Ľudovít Cittel, Martin Sitta, Jiří Holý, Milan Riehs, Anton Šulík st. (viac)Obsahy(1)
Je leto 1943 a do moravskej dediny Lakotice, ktorá leží stranou od vojnového i protektorátneho diania prichádza sedliak Jura Baran z Valašska, aby sa tam ukryl pred gestapom. Miestni sa na cudzinca pozerajú s nedôverou, no ešte väčší strach majú zo Sekala. Tento zatrpknutý a krutý nemanželský syn jedného z bohatých statkárov rýchlo pochopil, že z nových pomerov môže profitovať - stačí niekoho udať za zločiny proti Ríši. (RTVS)
(viac)Recenzie (521)
Skvelý, ale preceňovaný film..... ()
Vadila mi paní Chramostová s afektovaným Bartoškou a to tak, že to pokazilo jinak skvělý film.Myslím, že matku mohl ztvárnit kdokoli jiný a faráře někdo více věrohodný. Poukázání na naše národní zbabělé jednání a pokrytectví byl odvážný tah. ()
Polistopadová špička českého filmu. Něco jako zjevení v dnešní podpodpodprůměrnosti českého filmu. Sázka na polské herce maximálně vyšla. Opravdu jsem si dokázal představit parné léto na Moravě s dozrávajícími klasy obilí. ()
Velké zklamání, nikde jsem tam Stevena Seagala neviděl!!! ()
K tomuto filmu mám velký vztah z osobních důvodů, takže je mé hodnocení asi trochu přemrštěné. Každopádně je to typický středoevropský válečný film, ve kterém hrají výborní herci. ()
Úroveň novodobé české filmové produkce nebývá právě vysoká, ale čas od času se objeví skvost, jakým je například tento film. Příběh je zasazen do období Protektorátu, ale mohl by se snadno odehrávat v kterékoli jiné době. Letopočet zde není důležitý, důležité jsou zde mezilidské vztahy a charaktery postav, silně ovlivněné předsudky a falešnou pseudomorálkou. Je až děsivé, jak mnoho dnes po světě běhá Sekalů, záprdků a pánů hospodářů, a jak málo je naproti tomu Jurů Baranů, kteří většinou končí právě tak nešťastně jako v tomto snímku. ()
Málokterý film u mě vyvolal tak silné emoce.. od začátku filmu až do jeho konce jsem byl permanentně více či méně nas...nej. Nicméně je to velice povedený film o obyčejných lidech a o realitě lidské tuposti. dávám 5 hvězd. ()
Podľa mňa jeden z najlepších českých (koprodukčných) filmov a vôbec si nemyslím, že je preceňovaný. Krásny dramatický príbeh s naozaj skvelými hereckými výkonmi, naturalistická moravská dedina na pozadí druhej vojny s jej obyvateľmi, ich každodennými aj celoživotnými problémami a vzťahmi. Sekal s Baranem a s "radou starších" či miestnym farárom rozohrávajú veľkolepé divadlo plné intríg, odhodlania, beznádeje a najmä zrady a obyčajnej ľudskej zloby a špinavosti. Skvelý filmový zážitok. ()
Přiznám se, že u některých českých filmů dávám o hvězdu víc k dobru. Navíc, téma českého venkova první poloviny století, je pro mě neuvěřitelně atraktivní a silné téma. Stejně jako u Hlídače č. 47 od Renče, který je o něco slabší, ale rozhodně si nezaslouží tak nízké hodnocení. Ty křivdy v nás rezonují dodnes... ()
Zajímavý film. Rozhodně není lehké ho charakterizovat a právě tím je jedinečný. Nemoralizuje, neidealizuje, jen prostě svědčí. Svědčí o tom, jak dětství dokáže ovlivnit život nadosmrti. Jak si křivdu lze nést po celý svůj život, jak z člověka udělat bestii. Největší síla filmu vtkví v realitě, kdy se člověk přestane ovládat a upíná se k jedinému, bez toho, aby se podíval vlevo nebo vpravo a co mu přijde pod cestu, vezme s sebou. A je jedno, jestli je to morální odplata nebo posedlost po společenském postavení a majetku. Tím ale pak vyvstává otázka, co je horší, když nikdo není bez viny a nese si svůj pestrobarevný příběh. ()
No, další z mála filmů, z kterých jsem byl nadšený po promítání v kině i po shlédnutí po letech. Dobře vystavěný film, kde se mi moc líbila Vlasta Chramostová. Je velká škoda, že nemohla před listopadem hrát. Už jen kvůli ní se na film znovu rád podívám. Dílo nemá slabých míst. Moc podobných se po listopadu nenatočilo. ()
Bezpochyby jeden z nejlepších filmů co kdy u nás vznikl. A to co se týče filmového zpracování i co se týče scénáře a režie. Od naprosto dokonalých exteriérů, interiérů, kostýmů, naprosto dokonalé kamery, kterou já považuji za nejlepší v českém postrevolučním filmu až po neskutečně silný emotivní příběh, který ať se nám to líbí nebo ne, vyobrazuje život na českém venkově v období heydrychiády v té nejprohnilejší a nejtemnější podobě. Ve filmu téměř neexistuje kladný hrdina, u každé postavy příběh poodkrývá jeho nejtemnější stránku, nemůžete věřit nikomu. Drsný příběh plný emocí, pokrytectví, zkaženosti. Válečný film, ve kterém sice neuvidíte válku, přes to z něj nebudete spát, protože válka není nic proti tomu, co se děje v jedné české malebné vesničce. ()
Košér předválečné drama. 83% ()
jeden z nejlepších českých filmů porevolučního období se skvělými hereckými výkony a zajímavými neokoukanými tvářemi. silný příběh, který si nadlouho zapamatujete ()
Myslím, že přeceňovaný film to v žádném případě není, jak tady někteří píší. Na českou filmařinu je to víc než dobré. Opravdu pro mě nejlepší porevoluční dokonalý i film na mezinárodní úrovni. Ještě lepší než Ve stínu s Trojanem. ()
Tento film sa tvári, akoby ho nesnímali na celuloid, ale vytesávali do mramoru - a na to ten príbeh nemá. V podstate nič šokujúce ani prevratné sa tam neudeje, a čas bude hrať skôr proti nemu... ()
Supr originální příběh a ještě lepší zpracování. Film jsem shlédla jedním dechem, úplně mě vtáhl do děje. Tvůrci působivě vystihli těžkou atmosféru prostředí a ne vždy dobráckou povahu lidí. Herci, kamera, scény, hudba, vše se skvěle doplňovalo. U mě naprostý top z české tvorby. ()
Úchvatně zpracované téma malosti a zákeřnosti dušičky českého národa.. Skvělá atmosféra, velmi dobrý příběh a špičkové herecké výkony všech. ()
Protknutí osudů ve velmi nelehké době kdesi na zapadlém venkově dává námět na skvěle zpracovaný film vymykající se ostatním českým filmům týkající se 2.sv. války. 90% ()
Proč ti nejmenší bývají vždycky největší svině? Záprdek slíznul smetanu a divák by měl, myslím, odcházet od obrazovky spokojen. Film jsem si pustil již potřetí, ale tak silný dojem, jako po prvním shlédnutí, na mě neudělal. Proto hodnotím tak, jak hodnotím. ()