Réžia:
Jiří MenzelScenár:
Zdeněk SvěrákKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrajú:
János Bán, Marián Labuda st., Rudolf Hrušínský, Rudolf Hrušínský ml., Rudolf Hrušínský nejml., Petr Čepek, Libuše Šafránková, Jan Hartl, Miloslav Štibich (viac)Obsahy(1)
Vodič družstevného nákladiaku Pávek sa k svojmu závozníkovi, mentálne zaostalému Otíkovi Rákosníkovi, správa ako k vlastnému synovi, aj keď mu Otík spôsobuje samé problémy. Aj keď s ním po mnohých nehodách odmietne ďalej jazdiť, nedokáže ostať bokom, keď vidí, ako sa chalupár Rumlena z Prahy snaží Otíka pripraviť o rodičovský dom... (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (986)
Tato československá filmová klasika, která osloví i dnešní diváky, mě sice neuzemnila a nepobavila do takové míry, abych ji ohodnotil plným počtem, nicméně i přesto musím uznat, že Vesničko má středisková nabízí řadu nezapomenutelných postav a hlášek, které se stejně jako film samotný staly nesmrtelnými. Ze všech charakterů mě nejvíce oslovil recitátor a zároveň nejhorší řidič na poli naší kinematografie Rudolf Hrušínský, jehož neustálé kochání se naší krásnou přírodou nemělo fakt chybu. ()
Co k tomuhle filmu dodávat. Já myslím, že není třeba velkých slov. Každý, kdo to viděl, jistě uzná, že jde o špičkovou podívanou s vynikajícími herci a spoustou milého a nenásilného humoru. Každý, kdo to neviděl, by neměl dlouho váhat a někde si ten film sehnat, půjčit, v horším případě ukrást. :) Protože jde o klasické dílo českého filmu, o kterém se jednou budou možná děti učit ve školách. :) ()
Menzel už má v této době za sebou překrásné pábitelské snímky, jejichž atmosféra je cítit i zde. Hrabala zde nahradil neméně kvalitní Zdeněk Svěrák a jeho osobitý humor, který dokonale ladí s výbornou režií. Prostor zde dostává i několik v podstatě neznámých herců i hereček, pro které byl tento film rozhodně zásadním. Pro uvolněnější atmosféru tu máme Miladu Ježkovou a její civilní herectví, Milena Dvorská mi osobně také zpříjemňuje celý snímek. Absolutním skvostem je zde ovšem Rudla a jeho překrásné básnění. Vše podbarveno velmi přesnou hudbou Jiřího Šusta. ()
Viděno opravdu po letech. Ani jsem netušil, kolik, mnohdy již zlidovělých, gagů a situací jsem si pamatoval. Ze všech vtipných proslovů a hlášek by se dala sestavit kniha. Kromě nich - s těmi sirkami neděláš dobře, Jaromíre; já mám zjišťovat, jaký byl táta bejk a máma jaká byla kráva; jeď do Pelhřimova( mimochodem, v Pelhřimově nemají krematorium! jednu chvíli jsem uvažoval, že by nebyl špatný džob si ho tam založit), nelejte to pivo z okna; máme tu slintavku.... - mám oblíbených několik scének. Zabíjení králíka u hřbitova, vychlazené pivo a potápějící se P.Čepek. A co mě dostalo, že v polovině 80.let se zpívá ve filmu česká sprostonárodní - Naše Anča ta má šestky, protože jí ráda švestky... ()
Tak tady snad plné hodnocení nejde nedát... Vesnička (nemilosrdně:-)) nastavuje zrcadlo české socialistické vesnici poloviny osmdesátých let a české mentalitě celkově - ne, dělám si srandu, nic takhle explicitního o ni říct nejde, a ani to není zapotřebí. Nalijme si čistého vína - Svěrák napsal za den pár stránek textu, který neměl nikdy nikdo číst, ale na doporučení Jiřího Menzla se nakonec rozhodl příběh napsat celý. Hýčkal ho několik let, po kterých předal Menzlovi scénář s velkým S - zdánlivě banální (ale nenápadně silný) příběh vztahu řidiče JZD a jeho mentálně zaostalého přívozníka obvěsil mnoha životnými postavami a několika podzápletkami (poeticky laděný doktor a jeho mentorský vztah k zbytku vsi, trojúhelník žárlivý cholerik, jeho žena a její milenec, ...). Výsledkem je příběh, kterému by se poklonil i pan Bergman osobně, jemuž neschází nic a který je jednou dlouhou legendární scénou. Pan Menzel ho navíc obsadil těmi nejlepšími herci, ze kterých vytřískal vše co uměli, těžko vyzvednout jednoho (snad přece jenom pan Hrušínský a potom určitě János Bán, který ztvárněnil Otíka). Pro mě nejlepší Menzlův film a nejkrásnější scénář pana Svěráka. Pokud jste neviděli, plné doporučení, vy ostatní víte o čem mluvím... 100% "Tak si zajeď do Pelhřimova a prohlédni si tam krematorium ať víš, do čeho jdeš!" ()
Galéria (9)
Zaujímavosti (116)
- Autorem myšlenky doktora Skružného (Rudolf Hrušínský) o tom, že „když je někdo jedinej, kdo to může udělat, tak musí“, nepochází z hlavy scenáristy Zdeňka Svěráka, nýbrž od herce Vladimíra Menšíka. Jednou v noci totiž zazvonil v bytě jejich společného přítele, režiséra Vladimíra Svitáčka, telefon. Na druhém konci byl Menšík, který telefonoval z restaurace při jednom ze svých proslulých několikadenních tahů, že mu došly peníze a potřeboval by půjčit, protože vrchní trvá na zaplacení poměrně velké útraty. Svitáček, který měl peníze schované na nákup nového auta, se bránil, ale Menšík právě tehdy pronesl větu o tom, že on jediný mu může půjčit. A když je někdo jediný, kdo může, tak prostě musí. Svitáček příhodu po letech vypravoval právě Svěrákovi a tomu se to tak zalíbilo, že ji ve filmu použil. (cundak)
- Hlasy z filmu, které „nastavují zrcadlo“, obstarali Miroslav Moravec, Jan Schánilec a Jana Andresíková. (cundak)
Reklama