Rozmarné léto

Příjemně zfilmované dílo Vladislava Vančury, které ve mne zanechalo velmi milý a okouzlující pocit. Jiří Menzel je bezesporu jeden z nejlepších režisérů jakého kdy naše země měla, ale nemohu se ubránit dojmu, že natočil lepší snímky. Samozřejmě, že tohle poetické dílo, hlavně díky skvělým hercům a bravurní atmosféře, má svoji nepopiratelnou kvalitu, ale na jeho další filmy např. Ostře sledované vlaky či Vesničko má středisková, to zkrátka nemá (nechci srovnávat, protože to nemám rád, ale zde se nějak nemohu ubránit). Jana Preissová alias asistentka Anna je zde opravdu překrásná a do role se přesně hodí. O hereckých výkonech Hrušínského či Brodského se ani nemá cenu bavit, zkrátka to nejlepší co můžete v českých filmech vidět. Na závěr snad jen dodat legendární větu: "Tento způsob léta, zdá se mi poněkud nešťastný"...... (29.05.2008)

Tento způsob natočení filmu se mi zdá velmi šťastný. Co pozoruhodného napsat k tomuto poetickému skvostu, když ho již tolik uživatelů výstižně okomentovalo. Koncem let 60., v oné těžké době těsně před vstupem spojeneckých vojsk, byl Jiří Menzel nařčen, že Rozmarným létem vzdává hold maloměšťákům a buržoaznímu způsobu života. Stalo se tak v tehdejším sovětském tisku, který Menzla označil za reakcionáře, stejně jako například Jana Němce. Časopis Kino ještě mohl na urážlivý článek reagovat a vyvracet jej, později však i zde zavládla cenzura. Že sovětští soudruzi ryze český film nepochopili, je více než jasné. Současně byl jedním z mnoha drobných důvodů, které měly ospravedlnit okupaci Československa. (04.01.2011)

Jak se tohle Menzelovi podařilo, dodnes nechápu. Přenést na plátno hřejivost, laskavost a rozšafnost Vančurovy předlohy je čin hodný blázna, ale světe zboř se, ono to funguje! Vančurova "nadpozemština" v ústech velkých jmen českého filmu nezní násilně, ani nepatřičně, zní přesně tak, jak znít má. Navíc takřka poetistické kulisy malého města a malého kouzelnického varieté dokonale pasují k původnímu textu. "Humor není smáti se, ale lépe vědět", napsal Vančura a je to koneckonců nejkrásnější motto k téhle komedii, kterou stavím ve svém osobním žebříčku nejvýše ze všech. (25.01.2004)

V prvnich 10 minutach jsem si rikal ze tu basnickou mluvu neskousnu ale behem dalsich chvil na vse pozapomel a uzival si klidneho leta na plovarne s mistrem Důrou jeho zenou a jijich dvema prateli do doby nez vse narusi prijezdem kocovny kouzelnik Arnostek s krasnou asistenkou, ktera vsechny okouzli a postarsi pani se zacnou predhanet aby mohli stravit alespon chvilku o samote se slicnou asistentkou Annou. Jak vse dopadne se nechte prekvapit. Prijemna podivana. (04.07.2006)

"Tento způsob léta," děl Antonín Důra odvraceje se od teploměru, "zdá se mi poněkud nešťastným." Toto je klenot české literatury a v podání Mistra Rudolfa Hrušínského i naprostý šperk české filmografie. Stejně jako Vančurova předloha je nadýchaná atmosférou, je vykrášlena nádherným jazykem, kterýmž bychom my, Češi, měli mluvit všichni, neb toto jest český jazyk spisovný ve své nejbrilantnější podobě. Bohužel, pro dnešní - a tedy i mou generaci - jazyk zapomenutý a málokdo pochopí jeho kouzlo. Leč, pokud chodíte na gymnázium a máte v povinné literatuře Rozmarné léto a nemůžete se prolouskat prvními stránkami, sáhněte po filmovém zpracování, které je opravdovou špičkou v dějinách české filmografie. Pro mne společně s Vlaky a Obchodem na korze to nejlepší, co šedesátá léta přinesla. (Pozapomněl jsem na Spalovače mrtvol...) Brilantní práce pana Menzela, brilantní výkon pana Hrušínského, jehož považuji za největšího českého herce, co kdy žil. Kdo neviděl, neexistuje. Kdo se nesnažil pochopit, nechť nehodnotí. (06.08.2008)