Postřižiny

Pověstná Hrabalova poetika má svoje nepopiratelné kouzlo a v Postřižinách se povedla převést na plátno asi nejlépe z řady filmových pokusů. Dvě dominantní postavy si zde kradou většinu pozornosti. Záleží tedy jen na divákovi, jestli podlehne smyslné Vašáryové a uřvanému Hanzlíkovi v jejich životních rolích. (02.04.2022)

Velice úsměvný a pohodový film. Ikdyž veškerá pohoda ustane, když přijde na scénu Pepin v podání Jaromíra Hanzlíka, který se okamžitě stane mojí nejoblíbenější postavou filmu. Film mi nepřipadá moc jako komedie, spíše příběh s komickými prvky (možná je to pro někoho slabší kousek, ale ten chudák Rudolf Hrušínský ml. mě opravdu rozesmál :-)). Film jsem viděl už mnohokrát, ale pořád mé hodnocení zůstáva na 5*. Musím však důrazně doporučit najíst se něčeho dobrého ještě před zhlédnutím filmu, až ho pustíte s prázdným žaludkem, budete litovat... (16.12.2007)

Hrabalovu velikost - a důležitost literárních kvalit scénáře obecně - lze dobře ilustrovat na srovnání tohoto filmu s Báječnými muži s klikou a Na samotě u lesa. Režisér stejný, obsazení ve všech případech elitní. Ovšem ten rozdíl! Všechny tři filmy jsou milé, něžné a nostalgické, Menzel je skoro vždy takový. Jenže, Menzel i Svěrák, jak je mám rád, jsou jako literáti jen dobří. O třídu výš stojí příběhy a zejména charaktery vypábené Mistrem. --- Teď si uvědomuji, že shora uvedené lze podtrhnout ještě připomenutím dvou Menzelových vančurovských adaptací. I tam je jeho umění na vrcholu. --- Je to mínus pro Menzela, že potřebuje vynikající předlohu, aby natočil vynikající film? Naprosto ne! Naopak, je poklonou jeho umění, že dokáže vrcholným českým literátům postavit důstojný filmový pomník. Který jiný něco takového dokázal? (29.09.2010)

Masožravá a ještě k tomu žíznivá Magda Vašáryová, azurová barva naděje, šplhání na pivovarský komín, domácí pérový silič svalů, zabijačka v květnu, uřvaný na boty profesionista Hanzlík, na kole se prohánějící paní sládková, nová móda zkracování… Milé, herecky samozřejmě vymazlené, přesto patřím do skupiny těch, kteří neoslavují spolupráci Menzela a Hrabala. Menzelova maloměstská sonda stylizovaná k poetice němých grotesek (zatmívačky, zrychlený obraz, situační komika) mi příliš nesedla, a to už jenom proto, že jsem neustále čekal na nějaký skutečně vtipný nebo zajímavý moment. Když si vybavím humorně hřejivé situace z kousků Vesničko má středisková nebo Na samotě u lesa, tak mě nesmírně mrzí, že režisérova náklonost ke scénářům Zdeňka Svěráka nebyla silnější!! (28.01.2013)

Zajímavé počtení od Bohumila Hrabala, ale jeho tvorba mi neříká absolutně nic. Je to spisovatel, který (pro mě) nepíše záživný způsobem a neumí mě vtáhnout do děje. Je to těžké, když Postřižiny jsou sbírka povídek. Teď k filmu, je záživnější a knížka je hodně podobná, což by měl uvítat každý divák. Jak u knihy, tak u filmu jsem se párkrát zasmál a strýc Pepin je zobrazen ve filmu naprosto skvěle. V knize se to nepozná tolik, ale ve filmu je hodně rozeřvaný, až to není hezké, ale to je účel. Tudíž největší klad jsou herecké výkony všech hlavních postav, což dokáži vždy ocenit... 8/10 = 80% (23.05.2012)