Postřižiny

Nádherný film provoněný létem. Jaromír Hanzlík v jedné z nejlepších rolí, nádherně ustaraný Jiří Schmitzer, překrásná Magda Vášáryová, kterou byste samou láskou snědli a vzápětí jí po vzoru jejího manžela pořádně nařezali. K tomu úžasná sestava správní rady pivovaru v čele s Rudolfem Hrušínským, Petrem Čepkem a Františkem Řehákem, nešťastně se likvidující Rudolf Hrušínský ml., němá role Mirka Donutila a pivo, Pivo, PIVO! ! ! Jo a ještě zabíjačka a medvídek mýval. (10.12.2008)

Absolutní klasika, která je i po více než čtyřiceti letech tou nejlepší reklamou na české pivo, kterou může tuzemská kinematografie nabídnout. Jiří Menzel se moc nezabýval nějakým propracovaným příběhem, ale soustředil se spíš na naprosto úžasnou prvorepublikovou atmosféru, vykreslení jednotlivých figurek (evidentně ze života odpozorovaných) a velmi specifickou poetiku, která i vysloveně erotické narážky podává romanticky a svým způsobem roztomile. Hodně dělá i prostředí pivovaru, které má svoje kouzlo a působí jako svět s vlastními pravidly. Ve výsledku pak nevadí, že děj není nijak konzistentní a je sledem jednotlivých epizod, které jsou víceméně vtipné, humor je ale po celou dobu laskavý a nikoho neurazí a i určitý sexismus, který tu hraje významnou roli, je podán poeticky a s nadsázkou. Samotná pointa je pak symbolickým koncem jedné éry, která se už nikdy nevrátí. Obsazení je pochopitelně perfektní a zejména dvojice Magda Vašáryová a Jaromír Hanzlík je naprosto fenomenální, Jiří Schmitzer za nimi ale o moc nezaostává, i když jeho postava je záměrně ne tak výrazná, z vedlejších úloh pak vyčnívají zejména Rudolf Hrušínský a Petr Čepek. Je asi pravda, že snímek je až moc líbivý, naivní a laskavý a chybí v něm vyloženě záporná postava, tolik to zase nevadí, protože díky tomu pak působí jako by snově, surreálně a tak trochu mimo jakýkoli čas, což mu umožňuje získat onen status nestárnoucí klasiky. 80 % (14.08.2022)

Největším plusem tohoto filmu je krásná mladá Magda Vášáryová, kterou si snad jako neodolatelnou paní správcovou oblíbí snad každý muž. Druhým plusem je vynikající režie Jiřího Menzela. Třetím a čtyrtým plusem jsou oba představitelé mužských rolí; Jiří Schmitzer jako prototyp skormného, pečlivě vychovávaného muže, zatímco Jaromír Hanzlík coby Pepin jako ožrala, neznaboh a hulvát. A to pivo...eh! (25.07.2008)

Co může člověka na světe asi tak potěšit? Galerie toho nejúdernějšího, nejopravdovějšího a nejtrvalejšího se nám tu rozkládá před očima, ať se jedná o vykuchané prasátko proměnivší se v horu nejdráždivějších laskomin, žlutavý mok ladně kanoucí do bezedných hrdel, ideálně se klenoucí poprsí plně krásné Magdy Vašáryové nebo řeřavá poezie komínové eskapády. Požitkářství všech druhů, avšak pouze jedné, té nejvyšší úrovně. (26.04.2005)

Jediný film, který můžete shlédnout!!! U všech ostatních je pravopisně správný tvar zhlédnout, ale protože na Postřižiny se díváme (shlížíme) z výšky, až z vrcholku pivovarského komínu, i leckterý zuřivý lingvista a jazykotepec nad vaším „film jsem shlédnul“ rád přimhouří oko. Zábavná, milá a dusně erotická (Ta káď! Ty elektrohrátky! Ta pumpička!) exkurze do varny pivovaru. Neskutečný šoumen pan Hanzlík: „Nudíte se? Kupte si medvídka mývala!“ (20.11.2013)