Postřižiny

Znova poriadne utlo a ďalší zo super-filmov sa nedočká môjho plného uznania. Usmievavý film s prostorekým príbehom ma zaujal, no neohúril, nenadchol. Poetickosť, ktorá využíva mnohé náznaky, symboly a inotaje skryté a spojené s prácou kamery a podmanivej hudby, sa mi nepozdávala už od začiatku. V niektorých scénach som sa dokonca pozastavil nad chcenou, či nechcenou grotesknosťou. Postupne to však bolo lepšie a príbeh svojou netradičnosťou aspoň rýchlo ubehol. A nebyť kúzelnej Vášáryovej a vypointovaných scénach Pepin (Hanzlík) vs. čeľadník (Hrušínský ml.), nedostal by sa u mňa film ani z priemeru. 65%. (13.07.2008)

Mládí Hrabalových rodičů je i mládím spisovatelova pábení. V tomto případě ztělesněným půvabnou mladou ženou, která ve své již ne panenské nevinnosti páše věci, příslušející rozpustilým dívkám, pro které je klukovská parta to nejlepší. Nejen strýc Pepin svou živelností, ale i otec Francin hyperkonformností se z tohoto rámce nevymykají. Hravost knihy se mění v bezudnost scénáře a filmového příběhu, který pojednává. Maloměstský pivovar i maloměstský život, kulisa, na jejímž popředí se to víření odehrává, rovněž nezklame. Bizarní solidnost šedivé honorace tvoří působivý kontrast, jakousi vyrovnávající desku řetězu dnes už nesmrtelných scén a obrazů. Nejen komínová scéna nebo chrápající lékařská prohlídka, ale i rozkošné přehození významů v klíčovém slově na závěr filmu, z nějž je počat budoucí spisovatel, stejně nespoutatelný jako jeho rodina, zůstávají v stálé paměti většiny těch, kdo tento nevšední film zhlédli. Čekání na perlu se mění v jistotu rafinované prostoty mistrovského šperku. Hrabalova, Menzelova i Hanzlíkova. (27.08.2007)

Zajímavé počtení od Bohumila Hrabala, ale jeho tvorba mi neříká absolutně nic. Je to spisovatel, který (pro mě) nepíše záživný způsobem a neumí mě vtáhnout do děje. Je to těžké, když Postřižiny jsou sbírka povídek. Teď k filmu, je záživnější a knížka je hodně podobná, což by měl uvítat každý divák. Jak u knihy, tak u filmu jsem se párkrát zasmál a strýc Pepin je zobrazen ve filmu naprosto skvěle. V knize se to nepozná tolik, ale ve filmu je hodně rozeřvaný, až to není hezké, ale to je účel. Tudíž největší klad jsou herecké výkony všech hlavních postav, což dokáži vždy ocenit... 8/10 = 80% (23.05.2012)

Velice úsměvný a pohodový film. Ikdyž veškerá pohoda ustane, když přijde na scénu Pepin v podání Jaromíra Hanzlíka, který se okamžitě stane mojí nejoblíbenější postavou filmu. Film mi nepřipadá moc jako komedie, spíše příběh s komickými prvky (možná je to pro někoho slabší kousek, ale ten chudák Rudolf Hrušínský ml. mě opravdu rozesmál :-)). Film jsem viděl už mnohokrát, ale pořád mé hodnocení zůstáva na 5*. Musím však důrazně doporučit najíst se něčeho dobrého ještě před zhlédnutím filmu, až ho pustíte s prázdným žaludkem, budete litovat... (16.12.2007)

Menzel uměl natáčet nádherné filmy a tohle je jeden z nich. "Ostře sledované vlaky" mě asi dostaly o něco víc, ale ta krásná poetika tohoto filmu a hlavně jeho geniální, hrabalovské postavy, jsou prostě natolik krásné, že nejde jinak, než aby vás snímek okouzlil. A přitom je to jen o jednom pivovaru a jedné krásné správcové. (04.12.2014)