Réžia:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrajú:
Václav Neckář, Josef Somr, Vlastimil Brodský, Vladimír Valenta, Alois Vachek, Ferdinand Krůta, Jitka Bendová, Jitka Zelenohorská, Naďa Urbánková (viac)Obsahy(1)
Film Ostře sledované vlaky natočil Jiří Menzel podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Děj se odehrává za druhé světové války, v době, kdy se lidské vlastnosti projevují stejně jako v době hlubokého míru, jenom jsou v konfrontaci s válečným děním lépe vidět. Vypráví příběh mladičkého eléva Miloše Hrmy, který na malé železniční stanici přes své milostné problémy dospívá na práh mužství... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (490)
Ostře sledované vlaky jsou ostře sledovanou klasikou snad víc ve světě než u nás?! Film oceňován za svojí tématiku a oceněn kvůli tomu Oscarem je pomalu plynoucí dramou plnou úsměvných scén a herecky skvěle zvládnutých výkonů Somra s Neckářem. Ale ja prostě Menzlovi moc na chuť nepřišel, takže pro mě další československý film, který mi způsoboval nudu. Závěr je hodně ušmiklý a není vůbec gradován, což je škoda. ()
Vďaka bohu za porno a sexuálnu revolúciu, vďaka čomu dnes už nie je umeleckým mainstreamom sexuálna frustrácia a zápletky o ejakulácii sú tam, kde patria: v hlúpych tínedžerských komédiách pre hormónmi opantaných nevybúrených pubertiakov. Ostře sledované vlaky mohli byť v dobe svojho vzniku tak svieže ako aj provokatívne, dnes je to len jeden veľký gýč. A po raných formanovkách, ktoré som absolvoval minulý týždeň, a tomto tu, sa mi naskytá otázka, či to fakt pred 60 rokmi žili len poloretardovaní frustráti, chlípni starci a šeredné pobehlice. ()
Klasika světového filmu, v zahraničí ceněná snad ještě více, než u nás. Brilantní portrét mladého muže a jeho sexuálních frustrací na pozadí těžké doby protektorátu. Kreace Vlastimila Brodského coby nacistiské politruka a jeho kultovní hláška "Situace našich armád je kromobyčejně příznivá." jsou nezapomenutelné. Razítkování zadečku mladé výpravčí panem Somrem je asi ta nejerotičtější scéna v dějinách českého filmu. Zasloužený Oscar. ()
Již při prvním uvedení tento výrazný film hrabalovského a vančurovského režiséra-mistra ve mně zanechal hluboký dojem. Odvrácená, propagandisticky chválabohu nikdy nezneužitá tvář všedního dne "protentokrátu" Čechy a Morava, v níž, nezávisle na vůli protagonistů nejen tohoto tragického, a přece i úsměvného příběhu, zbýval - a zbývat prostě musel, protože život je vždy, nezávisle na naší vůli, žit se vším, co k tomu patří - i prostor na mezní životní situace vlastně mírového života, je nejsilnějším místem tohoto oskarového díla. Řada scén doslova zlidověla, tou razítkovací počínaje a tou mrazivou, připomínající Moravcovo kolaborantské běsnění, konče. Humor, který prochází celým scénářem, zůstává na stříbrném plátně nedotčen. Mám zato, že hloubka a plnost zážitku krátkého života Miloše Hrmy, který viditelně nese zřejmě řadu autobiografických prvků života tragického konkrétního jedince, musí oslovovat i dnešní mladou generaci. A účinně prostředkovat poselství nejdrsnější doby našich dějin minulého století. ()
Ostře sledované vlaky jsou naprosto klasická Menzelovina. Celý děj je servírován s obrovským nadhledem a pořádnou dávkou humoru. Zejména samotný začátek je úžasný, a to rozhodně nepřeháním. Ve filmu je i spousta skvělých narážek na dobu, o které vypovídá. Samozřejmě i v tomto filmu je mnoho scének, které se mému oku, a dokonce i tomu druhému, prostě nelíbily kvůli své nudnosti. Ale takové scénky jsou skoro v každém film. Zvláště pak ve filmech starších. Po herecké stránce se jedná o naprostý top. Myslím, že stejně nemůžu dát vyšší hodnocení než 3*. Menzel prostě vytvořil i lepší filmy. Stejně se ale tento řadí rozhodně k těm povedenějším. ()
Galéria (23)
Zaujímavosti (74)
- Celosvětová premiéra proběhla v říjnu 1966 na Mezinárodním filmovém festivalu Mannheim-Heidelberg ve městě Heidelberg v tehdejším Západním Německu. (Varan)
- Volbu Václava Neckáře (Miloš) do hlavní role režisérovi po kamerových zkouškách schválil i sám Bohumil Hrabal, který řekl: „Jo, to je přesně on!“ (raininface)
- Slavný italský producent Carlo Ponti si pro západní trh na tvůrcích vymohl erotičtější verzi scény ztráty Milošova (Václav Neckář) panictví. Scéna sice natočena byla, ale nakonec se takto upravená verze filmu nikdy veřejně nepromítala. (DaViD´82)
Reklama