Ostře sledované vlaky

Spolupráce Hrabala a Menzela má na svědomí několik titulů, které patří k tomu vůbec nejlepšímu v českém filmu. Václav Neckář je jako nesmělý elév Hrma dokonalý, Josef Somr se jako výpravčí Hubička proslavil razítkovací scénou (při jejímž natáčení vůbec nebyl) a Vlastimil Brodský byl zajímavě obsazen proti svému obvyklému typu, aby nám mohl krásně zdůvodnit německý strategický ústup na všech frontách. Krásný film! (13.03.2006)

Film úsměvný i vážný..tyto dvě složky nejsou vůbec separovány, ve snímku podle novely Bohumila Hrabala dochází k jejich fúzi, a to tím nejlepším možným způsobem. Jiří Menzel s citem natočil dílko, které ukazuje, že i na pozadí války probíhá normální život..život se všemi radostmi a strastmi všedních dnů. Herecké výkony v popředí s Václavem Neckářem, Josefem Somrem a Vlastimilem Brodským jsou..nepopsatelné, přirozené. Jakoby to sami herci ani nehráli. Ve filmu se nachází tolik úchvatných momentů, že jedno oko nemůže zůstat suché. Od "razítkování zadečku" až po "sabotáž". Získání sošky Oscara byla snad jen formalita. Vždyť se jedná o jeden z nejlepších filmů nejen české kinematografie. (10.05.2006)

Videné po rokoch opäť a jednoznačná spokojnosť. Ostro sledované vlaky sú skutočne luxusnou tragikomédiou, kde sú aj tie vážnejšie scény prezentované tak ľahko, že niečo podobné sa tak často nevidí. A pritom je tu aj veľa výborných hlášok a hlavne pamätných scén, ako bola napríklad tá s pečiatkovaním zadku, tá bola parádna. Herecká stránka filmu bola rovnako vynikajúca. Václav Neckář sa v postave sexuálne frustrovaného mladíka Miloša Hrmy priam našiel. Vyžarovala z neho prirodzenosť a veľká dávka charizmy, a tá ľahko vcucne diváka do deja. Silný nadpriemer. 85/100 (27.10.2020)

Co ještě zbývá napsat o životním díle Jiřího Menzela, de facto symbolu Československé nové vlny a snad nejznámějším a nejuznávanějším tuzemském filmu ve světě? Snad jen, že je poměrně škoda, že se Jiří Menzel nepokusil někdy natočit dobrodružný film, kriminálku nebo thriller. Soudě podle závěrečných deseti minut, mohlo by jít o velkolepou luxusní záležitost. 100%. (17.12.2008)

Tyhle vlaky byly skutečně ostře sledované, stejně jako byl ostrý slovník Bohumila Hrabala, když psal tuto novelu. Opět v ní totiž vévodí ta jeho úchylnost, stejně jako v Obsluhoval jsem anglického krále a opět je to revoluční hlavně ze strany, co si tvůrci dovolili ukázat, než zobrazení atmosféry tehdejší doby. A to mě docela mrzelo. Proto tomu nedávám plný počet, i když to získalo tak velká ocenění. (05.12.2009)