Na samotě u lesa

Menzel a "svěrákovský" humor nejdou až tak dohromady. Vzájemně si překáží a jejich vzájemná koexistence brání většímu přesahu, na který jsem u Menzelových filmů zvyklý. Vyzkoušet si něco jiného, co režijně není až tak u Menzela obvyklé, je sice pěkné, ale natlačení "cimrmanovského" humoru nebylo až tak šťastné, alespoň ne pro mě. Jistě, legendárními hláškami se nešetří a herci jsou bezchybní, ale od poloviny jsem se u filmu vzhledem k jeho monotónnosti začínal nudit a závěr filmu mně připadal z kategorie odfláklých. Rovněž hudba byla taková až moc úzkostně melancholická, a čím více se film blížil k závěru, tím byl stále méně vtipný. 50% (07.09.2010)

"Týýýýýýý..." - "Ty neznáte, dědečku !!" - "Týýýýýý..." - "Ale ty neznáte, dědečku, to jsou pánové až z Prahy !! Omluvte ho, on má těžkou sklerózu, chudáček !!" - "Týýýýýýý..." - "No, půjdeme si lehnout, dědo, bylo toho na vás moc !!" - "Týýýýýýý..." - "Ale ty pány neznáte, dědo !!" - "Týýý........vypadají !!" ;) Co dodat k nezapomenutelnému a naprosto provařenému snímku, který vypráví o rodině Lavičkových toužící po vlastní chalupě, která však nakonec bude i s dědkem, co jim překáží ?? Jo, pardon, takhle to přeci nemůžu napsat !! ;) Pro mě osobně platí Na Samotě u lesa za jednoznačně nejlepší film režiséra Jiřího Menzela, když neopakovatelným způsobem pojí menzelovskou poetiku s cimrmanovským humorem, aniž by docházelo k nějakému nechtěnému vzájemnému tření, ani jedna složka totiž rámcově nevyčnívá, ačkoliv samostatně mě často až iritují.. Snímek jakoby mimoděk využívá tolika vzájemně koexistujících kontrastů, až opravdu jednoho napadá, jak vůbec dokáže držet jako celek pohromadě, ať už se budeme bavit o hereckém obsazení, kde vedle sebe excelují tehdy ještě neherec Zdeněk Svěrák a mistr Josef Kemr, který coby čtyřiapadesátiletý duchovně založený rodilý Pražák ztvárňuje dědu Komárka, zemitého sedmdesátníka z vesnice, s takovou samozřejmostí, až z toho vyloženě mrazí, či o typicky poetických pasážích, které si skvělý brněnský kameraman Jaromír Šofr vyloženě užívá, vedle typicky cimrmanovských prkenných, ve všech významech slova, scének, kde se může jeden málem potrhat smíchy a jimž kralují výstupy Zdeňka Svěráka s tím jeho všeználkovským, byť dobrákem od kosti, Lavičkou, či Ladislava Smoljaka v roli Radima "pana otce" Zvona, byť mezi ně lze paradoxně řadit i famózně minimalistického Františka Řeháka jako zedníka Lorence !! Nemůžu nezmínit a nesrovnat s Bočanovým hitem S Čerty nejsou žerty, ačkoliv se to na první pohled jeví jako poněkud zcestné, protože jednak oba spojuje jméno již zmiňovaného kameramana Šofra, pak se zde znovu ukazuje nutnost kvalitního scénáře, zde tedy Zdeněk Svěrák Jiřího Justa poněkud převyšuje, ostatně ten jeho scénář sice také parafrázuje, nikoliv však jiný film, ale skutečnost, když samotný Komárek má reálný předobraz a příhody s ním si na vlastní kůži zažili Svěrák se Smoljakem, navíc oba filmy patří k těm nejnahláškovanějším v rámci tuzemské filmografie vůbec, když ohromná spousta replik naprosto zlidověla a stala se zcela plynule součástí hovorové mluvy, což jen dokazuje Svěrákovu genialitu a nesmírně inteligentní a lidský humor.. A tak se vlastně i ta úsměvná skutečnost, že dostal za scénář omylem zaplaceno dvakrát, jeví až fatálně symbolickou !! (31.05.2014)

Takový typicky český film, který se možná snaží o něco víc než komediii, ale stejně jsem z toho v rozpacích. Na venkov se u nás ve filmu obvykle pohlíží brýlemi Pražáků, tak i tady. Jim asi připadá bizarní vše, co je jiné než městské. Jinak ale tento film nijak neuráží, nejsou v něm vulgárnosti a sprosťárny, rodina je tu podána celkem slušně, proto budiž - ale nic světoborného tento film rozhodně není. (04.10.2007)

Nedokážu si zrovna vybavit film, který by disponoval větším množstvím skvělých hlášek. Nedokážu si vybavit ani film, který by disponoval tolika zajímavými postavami. Nejlevnější zedník v kraji Lorenc prostě neměl chybu. Film bych s naprosto čistým svědomím zařadil k tomu nejlepšímu co kdy vůbec bylo u nás vyprodukováno. A za tu pohodovou atmosféru, kterou si po celou dobu drží je takřka mojí povinností dát nejvyšší hodnocení. (28.08.2011)

„Kozo, kozička, kanálie..“ Jsem si vědom, že svým hodnocením budu uvržen na samotku do lesa, leč pro několik neúspěšných pokusů oblíbit si tento Menzelův snímek si nemohu zkrátka pomoct. Důvody můžou být pečlivě artikulující Svěrákův Olda, spousta hluchých míst ve srovnání třeba se střediskovými Křečovicemi, nebo (teď píchnu politý limonádou do hnízda plného frustrovaných vos) mě prostě jen odradil ten příklon k cimrmanovskému humoru, který kulantně řečeno nevyhledávám.. (01.09.2008)