Báječní muži s klikou

To, co se dá zdá být v tomto dalším Menzlově erbovním díle možná retardující patinou, je ve skutečnosti jeho nejsilnější stránkou. Odvaha použít mýtus-báj namísto jistě doložitelné kronikářské doslovnosti podle mého názoru dílu naopak o to více prospěla. Že směr, který si Menzel s Vlčkem zvolili, je přesný, naznačuje Menzlova zmínka o recenzentovi, který mezi nejsilnějšími místy filmu zmínil právě jejich dobové dotáčky a zaměnil je přitom za věrohodnou dobovou reálii. Jinak obtížně prostředkovatelný příběh nabývá právě tímto groteskizujícím odstupem na přesvědčivosti a zpětně - synergicky, interaktivně - zesiluje i jeho nesporný secesní nádech. Idealismus a nezištnost, který tito průkopníci vkládali do své buditelské činnosti, byly mimořádné. A mimořádný je i hold, kterého se jim post mortem dostalo od jednoho z největších českých režisérů všech dob dílem, které v jeho početné filmografii patří k těm nejvýraznějším. (22.03.2008)

Geniální návrat k adamovským létům naší kinematografie. A vlastně víc než jen návrat. Vynikající Menzelova práce, v níž se záhadným způsobem snoubí režisérova poetická melancholie s Menšíkovým bodrým člověčenstvím a tragikomickou existencí Rudolfa Hrušínského. Krásně poskládané kinematografické obrázky. Opravdu krásně. (02.11.2008)

Ačkoli Menzela mám nesmírně rád a jeho jméno velebím kudy chodím, tak tento snímeček byl opravdu mimořádný omyl. Nic tak šíleně nudného jsem opravdu velmi dlouho neviděl. Přestože bych očekával, že jako filmovému maniakovi mi bude toto téma blízké, tak jsem byl mimořádně zklamán. Celou stopáž se děje totální hovno. Právě totálně nezajímavý děj dokonale pohřbil veškerý potenciál snímku. Kromě krátké ukázky filmové techniky dob minulých, jsem si z filmu odnesl vyloženě jen zvýšený adrenalin při trpění u pohledu na ten nevtipný a nezajímavý paskvil. Takhle, pane Menzele, už nikdy více! Jinak začnu v hospodě u piva všem vykládat o tom, že jste čurák. (16.09.2018)

Ten film je úžasné vnímat jako exkurzi do patologie mysli Jiřího Menzela, kde sám sebe obsadí do role kinematografického průkopníka, který přináší pokrok a hodnoty. Tradičně oslizlé je zpodobnění žen, o něž jeví Menzelův hrdina ostentativní nezájem (ale ony ho tak moc chtějí!), i když film samotný tráví procenty vyjádřitelnou porci stopáže jejich očumováním/ponižováním/lhaním jim. Je to zručně natočeno, má to hezky povalečskou a košilatou atmosféru a je to opravdu velmi chytře a vtíravě vyvedený egotrip starého (tehdy vlastně relativně mladého) prasáka s mesiášským komplexem. Je to čímsi fascinující. Velmi příjemný film, ve kterém může dojít jen tak mimochodem k pokusu o znásilnění, aniž by to znamenalo větší problém pro kohokoliv a mělo nějak zabránit nostalgické pohodě. Vlastně je to na studii - natočit tak absurdně amorální film jako tak krásný. Dnešná generace českých komediálních tvůrců tuhle schopnost už nemá. (27.07.2020)

Silný autorský film Jiřího Menzela s pro něj netypickým prvkem osobní angažovanosti. Z dějového rámce je hodně patrné, jak moc považuje obecné dějiny (nemluvě o té české) kinematografie za své... Nostalgická stylizace do poetiky přelomu 19. a 20. století se Jiřímu Menzelovi a jeho téměř dvornímu kameramanu Jaromíru Šofrovi povedla na výbornou, stejně jako čistě vyfabulovaný námět a hlavní dějová osa jen rámcově popisující skutečné pionýry českého filmu, výslednému nostalgicky-romantickému duchu hodně napomáhá melancholická klavírní hudba Jiřího Šusta. Jestliže kinematograf staví filmovou pietu, pak by měla být zrealizována přesně takto vkusně a sofistikovaně, jak se to stalo ve snímku páně Menzela. Báječní muži s klikou - rozpohybované romantické představy v duchu opojení magií pohyblivých obrázků... (28.10.2009)