Predátor

Prostě a jasně řečeno: K posrání dokonalé. Když jsem si Predátora po delší době celého zopakoval, uvědomil jsem si, že patří do té hrdé smetánky mnou milovaných filmových děl, z nichž bych nevyjmul a ani do nich nepřidal jedno jediné okénko. Bez debat nejchlapáčtější snímek historie, kde tvrdí hoši nejprve ostře rozdávají, aby deklamovali svou neohroženost, a následně dostávají na hubu způsobem, jaký bych nepřál snad ani rakovinové buňce na mých nejcitlivějších tělních aparátech. A zakončeno nejvíce strhujícím soubojem jeden proti jednomu, kde člověk tváří v tvář skutečnému monstru přijímá jeho pravidla a coby lovec z dávných časů se zcela upíná na podmínky okolní divoké přírody. Bad Ass Arnold jako tradičně bezkonkurenční, ale tady byli největšími hvězdami určitě Alan Silvestri, jehož soundtrack je nepřekonatelným ztělesněním napětí a konfrontace s tajemným zlem, a režisér McTiernan, který vystřelil celý příběh bez jediného klopýtnutí a zinscenoval tolik kultovních okamžiků, že žádné pokračování už nebude mít šanci tenhle originál překonat (ze všech vypichuji scénu hromadné "přestřelky" s neviditelným nepřítelem, která je pro mě jednou z nejzábavnějších z celých osmdesátých let - tu mohu vidět pětkrát denně, ale Arnoldův výraz při minutové střelbě do prázdna mě nikdy neomrzí). 100% (26.08.2011)

"Když může krvácet, může i umřít." Pokud chtěl Predátor udělat na Zemi mimořádnej dojem svejma schopnostma, tak si na to vybral asi nejméně vhodnýho soupeře Dutche. Kdyby si vybral mě, tak by sice taky prohrál, ale bylo by to alespoň rychlý - pravou do nozder, levou do laseru a pak bych ho vykopl do vesmíru směrem k domovský planetě. Nekecám, přesně takhle to ve snu vidím. Nicméně padouch to chtěl jinak. Proto musel Dutch a jeho zblajznutej tým sehrát se špatně viditelným mimozemšťanem velmi zábavnou a rozhodně napínavou bojovku v džungli, kterou jsem nejednou statečně sledoval kvalitně schovanej v křoví a potichu fandící reprezentantovi planety Země. (02.02.2017)

Příběh natolik známý, že asi nemá cenu se o něm blíže rozepisovat. Pro mě vynikající sci-fi akce, modelový film pro celou řadu napodobitelů. Džungle je vynikajícím, tajemným a nebezpečným prostředím, zcela srovnatelným s krajinou cizí planety či rozsáhlými prostory Nostromo. Na žádné velké povídání není čas. Zběsilý úprk pralesem nabírá na obrátkách a krátké chvilky oddechu jsou vpodstatě čekáním na blížící se smrt. Predátor je děsivý, bez masky i s ní ( s ní je děsivější). Film odstartoval sérii comicsů v nakladatelství Dark Horse, kde se postupně predátor dostává do střetu s vetřelci, terminátorem, Robocopem, ale třeba i Batmanem. (23.08.2010)

Najde se vůbec někdo, kdo viděl dobrodružství odredovaného vesmírného nimroda s červeným zaměřovacím paprskem, laserem a fetišem na lidské lebky méně než dvacetkrát? Nebo nějaká guma, které by se nelíbilo? Jednoduchý, ale působivý scénář bří Thomasů (Predátor 2, Boeing 747 v ohrožení) s úspornými dialogy kráčí zřetelně ve stopách Vetřelců, po jejichž vzoru také nabízí boj špičkové, těžce vyzbrojené vojenské jednotky s komplexním monstrem, rozdělený na umně budované tajemné ticho před bouři v první polovině a masivní vyvražďovačku v polovině druhé. McTiernanova nabušená režie klade důraz na dusnou atmosféru, exotickou výpravu, parádní akci, výrazný casting a vymačkává z Arnieho jeden z jeho nejlepších hereckých výkonů. K tomu skvělá kamera, která džungli maximálně prodává, a fantastická Silvestriho hudba, která tomu dává neskutečnou atmosféru i koule. Plus lekce zásadního významu, kterou ale naši učitelé na základce jaksi přeskočili, a sice, že když to krvácí, můžeme to zabít. (22.02.2007)

Výtečný akční film se sci-fi příměsí. McTiernan dokazuje, že není jen otráveným rutinérem, ale že si umí akci pěkně užít. Velmi se mi zamlouvá práce s kamerou v první části filmu, kdy jsou naši krásní a svalnatí hrdinové špehováni (výborně je užito termografických záběrů a nájezdů kamery, které působí velmi stísněným dojmem). Atmosféra hloučku žoldáku, z nichž se stává lovná zvěř uprostřed pralesa, je bezchybně dusná a přesvědčivá. Těžko soudit, zda absence hereckých výkonů je na škodu, protože některé Arnoldovy grimasy prostě patří do zlatého fondu hereckého antitalentu a tak nějak se spolupodílejí na kultovnosti snímku. Akční filmy nemám rád, ale tenhle jsem si namoutěkotě užil... (12.05.2004)