Šofér slečny Daisy

Morgan Freeman je zde opět úchvatný svým ,,obyčejným" a nenásilným ztvárněním své role. Jednotlivé postavy nepřehrávají, jsou civilní a dobře se na ně kouká. Samozřejmě mám na mysli - Freeman, Tandy a Aykroyd. Dan Aykroyd zde má dobrý charakter bez předsudků vůči lidem tmavé pleti, který v době, ve které se odehrává tento film, neměla velká část populace. Tento film je pěkně natočený a zahraný. Přes všechna tato pozitiva se mě ,,Řidič slečny Daisy" příliš citově nedotkl, ale to je jediná výtka. (27.12.2008)

Kdykoli Řidiče slečny Daisy vidím, vzpomenu si na povídku geralda Durrella Fred neboli Dotek teplého jihu (hledejte ji v knize Vdáváme matku), kde popisuje svůj krátký pobyt v domácnosti jisté americké dámy, veselé a milé, která ale spolu se svými přítelkyněmi velmi odsuzovala černochy. Durrella to uvádělo do rozpaků o to víc, že jejich rozhovorům netečně naslochal její starý černošský sluha Fred. Ptal se jí, zda jí není trapné před ním mluvit o negrech atd. Velmi se tomu podivila o odpověděla: "Můj prapradědeček koupil Fredova prapradědečka už v roce 1850. Mám na to stále účtenku. Fred není žádný negr. Fred patří do rodiny." :-) Takhle nějak to zjevně bere i slečna Daisy. S krajní nedůvěrou se dívá na nového šoféra, ale ke své letité černošské kuchařce výhrady nemá. Ta přece patří do rodiny. Ten film totiž není o rasismu, ale xenofobii a to je něco jiného. Strach z neznámého. Jinak krásný příběh a výjimka, popírající pravidlo, že každý hollywoodské melodrama chce diváka dojmout násilím, asi jako když vám skřípnou ruku do mandlu. Tak tady ne. Kultivovaný sentimentální film. 100% (08.02.2006)

Řidič slečny Daisy s sebou přiváží spousty sentimentu, za všech okolností chce vyvolávat jen a jen pozitivní pocity. Přináší-li závažnější téma, nechce jím diváka trápit, nedej bože v něm vyvolat pocit viny. To někomu může vadit - mně naštěstí jen lehce. Krom vyprávění o vznikajícím přátelství dvou lidí, nelze přehlédnout jeho pohled na vyrovnání se s přicházejícím stářím. Snaha slečny Daisy dokázat, že ještě nepatří do starého železa a v žádném případě nepotřebuje řidiče, je jasným důkazem, že i tomto film hovoří. Přátelství k člověku, v němž vidí slečna Daisy ztělesněné obvinění její přicházející nemohoucnosti, se nerodí snadno. SPOILER - První symbolické hradby se zboří až ve chvíli, kdy Daisy vysvětlí Hokeovi, jak číst. Tehdy si poprvé v jeho přítomnosti může připadat užitečná. KONEC SPOILERU. Film lehce tepe i do rasismu a předvádí stručný vývoj tohoto fenoménu v průběhu let. Výkon Freemana i J. Tandy je sympatický, Freeman se zřejmě už narodil jako stařec. Každopádně jím ve filmech je už nějakých dvacet let. Slabší **** (11.09.2008)

O babce, která je nevrlá, protivná a přechytralá... nebavila mě. Morgan Freeman mě přesvědčil, že umí zahrát naprosto cokoli. Ale vadilo mi to, že Miss Daisy je za každou cenu hrdá a neomylná, což je nudné a únavné. Teprve po hodině to začíná být zábavnější, ale jinak je to furt takové stejné, vlastně se tam nic moc nedělo. Nechyběl tomu sice vtip, ale je to ten typ filmu, na který se už znova nepodívám, protože nemám proč. Jako celek je film slušný, má hezkou hudbu a má styl. Ale za prvé mě odradil dabing, který nebyl zrovna trefný a za druhé mi hrozně vadily ty časové skoky, ve kterých sem se nevyznávala... Přes všechny nominace, mě to moc nebavilo. (28.01.2009)

Moc příjemné dílko. Jessica Tandy jako tvrdohlavá a protivná slečna Daisy a Morgan Freeman jako její řidič sympaťák Hoke. Humor, vážné scény a dojemné výjevy jsou rozumně a nenásilně "namixované" v celek, který spolu s nenápadnou Zimmerovou hudbou tvoří obrovsky pohodobý a krásný film. A po zhlédnutí už chápu, proč snímek dostal Oskara také za masky. (28.10.2008)