Žár

Jestliže jsem dal původní verzi Krvavého Valentýna lepší 3*, tady musim jít o stupeň níž. Další zapomenutá vybíjená pubertální mládeže, ze které se nestal kult a nedočkala se třiceti pokračování, dvaceti remaků a ani desítky prequvelů a na rozdíl od Krvavého Valentýnu docela zaslouženě zapadla . Vrah, je sice pořádná zrůdička, prostředí tábora je taky skvělý a pubertální herci docela dobří a to hlavně díky několika děckám, ze kterých v následujících letech vyrostly docela úspěšní herci (Fisher Stevens, Holly Hunter, Jason Alexander) a krásná Leah Ayres, která sice s herectvím sekla dřív, než pořádně začala, ale jako pichna Van Damma z Krvavého sportu dělá filmu velikou ozdobu. Tou další třešničkou na dortu je krásná Carrick Glenn, takže některým komentářům, že ve filmu hrajou hnusný herečky moc nerozumím, ale je mi jasný, že někteří zdejší klucí víc ocenili toho tupého bukvatýra v upnutých šortkách. Co se týče hororové atmosféry to je bída a funguje minimálně, jelikož film sráží opravdu strašná hudba, v některých pasážích docela funguje, ale většinou se jedná o naprosto nevhodně zvolenou melodii která z vraždy udělá komický zážitek a Tom Savini se mohl třeba klidně postavit na hlavu, ale jeho vytříbené gore tak přijde ve většině případů v niveč. Další věc je přesunutí děje z tábora někam dolů po řece do lesa, kde to ztratí atmosféru a taky to, že místy budované napětí režisér potopí mnohonásobnou vraždou na voru, kdy uhelák povraždí víc jak půlku herců najednou a je prakticky vymalováno, sice červeně, ale vymalováno. Začátky bratrského dua Weinsteinů tak nezačali úplně růžově a vzhledem k právě probíhající kauze mrdače Harveyho by mě zajímalo, jestli si Carrick Glennová roli taky pěkně vykouřila, protože to bych mu záviděl víc než kdejakou Angelinu Jolie.40%. (23.10.2017)

Leto. Tábor. Les. Jazero. Sprchy. Chatky. Kanoe. Krátke šortky. Vysoké podkolienky. Sex. Deformovaný psycháč. Osemdesiatkový slasher ako vyšitý. Je pravdou, že film vo veľkej miere spolieha na klišé slasherov, ale poúvodná scéna v štýle giallo naznačuje, že si pôjde vlastnou cestou. Tvorcovia dokonale využili atmosféru hlbokých lesov a mladíckej bezstarostnosti letného tábora a legendy, ktorá predznamenáva hrôzostrašný koniec, plný krvi. Burning je platí pre mňa ako jeden z nečakaných hororových skvostov. (29.07.2015)

Slashery nejsou a nikdy nebyly mým nejoblíbenějším subžánrem, protože mi po čase neuvěřitelně splývají, ale tohle se mi celkem líbilo. Až se docela divím, že se The Burning nedočkal pokračování, slušného záporáka by na to měl. Všechny vraždy jsou páchány zahradnickými nůžkami, což imho nepřináší zrovna pozitivní důsledek - jsou si všechny dost podobné. Tedy až na Eraserheadem vzpomínanou akci na voru, tu jedinou si budu pamatovat po delší dobu. Atmosféricky je film povedený (především na začátku a na konci), první polovina by mohla být dějově bohatší, ale dá se to vydržet. The Burning je prostě důstojným zástupcem kempového slasheru osmdesátých let, nic víc a nic míň. (18.08.2008)

Viděl jsem to dřív než kultovní Pátek 13, v dávných dobách VHS a příšerných kopií s jednohlasým dabingem. Jako mladinkého puboše mne to vyděsilo, jako trochlu odrostlejšího postpuberťáka mne to zase neurazilo ani nenudilo. Šablonovité postavy, jednoduchý scénař atd.. ale no a co, dětským strašákům se člověk nemá posmívat. (29.10.2011)

Výborný představitel kempového slasheru. Hned z úvodu je vysvětleno co bylo spouštěcím podnětem pro následující kolotoč vražd. Nechybí ani solidní záporák, který k usmrcování svých obětí používá velké zahradnické nůžky. Velkým kladem jsou určitě gore scény. Kamera nabízí celkem dobré detailní záběry a především neuhýbá stranou, vyjma tedy jedné vraždy, kdy uhne na krví pocákané zrcadlo. Samozřejmě ani zde není ušetřeno ustálených klišé žánru, ale bez nich by to nebylo ono. Celkově jde o směsici nejlepších tradičních prvků a jediným záporem je hudba, která je příliš jednotvárná a nedokáže správně vygradovat vraždící momenty. The Burning patří ve svém subžánru mezi to nejlepší a obsahuje hlavně jednu scénu na voru, která vám z paměti jen tak nezmizí. (28.03.2009)