Džingai-san no jome

Je to ujetý nápad, někde na hranici mezi zvrhlostí a roztomilostí: středoškoláci se coby nevěsty žení s monstry, u kterých není někdy ani jasné, jakého jsou pohlaví a kolikrát ani nemluví. Ale monstra jsou vesměs roztomilá, nic moc sexuálního se mezi novomanžely neodehrává (nějaké to koupání a sem tam jemné kousnutí do hlavy). A když se na to podíváte s větším odstupem, není to vlastně do důsledků dotažený a přehnaný vztah dítěte k fiktivnímu příteli? Ti přece mohou mít tak rozdílné podoby, kam až sahá dětská fantazie a tak rozdílné vlastnosti, na jaké jen dítě, zatím nespoutané realitou, dokáže přijít. Takže za mě je to originální a hravé. Krátké epizodky jsou spíš takovými vtípky, u kterých se asi nebudete smát z plna hrdla, ale potěší a jsou – už to tu musím napsat znovu – roztomilé. Třeba chlupatá příšerka chránící deštníkem sakuru je až lyrický obrázek. SHRNUTÍ: Objekt lásky může být překvapivý. (12.06.2019)

Skvělý bizár se spoustou upřímně vtipných momentů. Kousání do hlavy bylo prostě nekonečně cute, tříminutové díly utečou jako voda a alegorický svět bez toxické maskulinity, předsudků a strachu z neznámého mě jednoduše bavil. (15.08.2021)