Watchmen

Komiksovky hrdě ignoruju už bůhví kolik let, a jestli mě chcete fyzicky týrat, zavřete mě do pokoje a pusťte mi maraton Marvelu. Watchmen je proto přesně ta látka, kterou bych normálně hlásil. O to víc ale obdivuju, jak se devíti epizodám seriálu Watchmen podařilo připoutat mě k obrazovce. A může za to Damon Lindelof. Osmá epizoda je asi nejlepší hodinka ze všech seriálů v žebříčku, soundtrack Reznora a Rosse letos už nepřekoná nikdo a Jeremy Irons se mi takhle líbil naposled v Příliš dokonalé podobě. Bejt fanda, tasím šestku. (29.12.2019)

Nothing Ever Ends. Začne to jako The Leftovers: Almost Watchmen Like Edition a pozvolna krůček po krůčku se to překlápí do ryzího sequelu původních Moorových Watchmenů. Každopádně nejprve se Lindelofovi daří pilotem odradit diváky, kteří do toho jdou jakožto do Watchmenů. Vrší se jedna podivnost za druhou, je to rozdrobené, nepodává se vstřícná rukaa a nenabízí se byť jediný aspekt, který by divák od Watchmenů oprávněně očekával. Následně se pokusí třetí epizodou zapudit i ty zbylé, jelikož v ní nabízí přesně (ale jakože PŘESNĚ) to, co by se čekalo v té úvodní. A navíc vyžaduje velmi dobrou znalost Moorova díla. Čímž zase naštve ty, které jeho do té doby rozvíjená svébytná "pozůstalostní" vize oproštěná od komiksu zaujala. Jakmile se mu však přeci jen podaří najít společnou cestu pro oba přístupy, tak promile diváků co vydrží, nabídne "dvojku" Watchmenů, která si s Moorovou předlohou v ničem nezadá; od ambivalentní morálky přes angažovanost, Sofiiny volby a sofistikovanost až po komplexnost. Zvládá originál obohacovat (nejen) o nové významy, ale i podvratně měnit od základu jeho vyznění (speciálně "myslánková" a osmá epizoda), aniž by však šel duchem proti materiálu. A přitom je to nadevší pochybnost svojské a nesnažící se emulovat a opakovat originál. Což není jen tak samo sebou. Jakkoli jsem si od Watchmenů, potom co Lindelof převedl v Pozůstalích, sliboval mnohé, tak jsem nebyl připraven na to, že pojede tak moc na vlně právě Pozůstalích. Když má důvěru stanice/producentů, tak se to vyplácí. A to především té hrstce diváků, která s pochopením odhlédne od úvodních pokusů nesportovně faulovat sebe sama. Watchmeni mají zaděláno na kultovní status, protože kdo je dokouká, bude mít tendenci je pro sto a jeden důvod doporučovat horem spodem. Akorát vždy s důraznou poznámkou "vyděržaj pianěr, zbav se veškerých očekávání před/během/po pilotu, zatni zuby v rozháraných na just proti divákům jdoucích prvních epizodách, znovu si přečti komiks (Snyderův film vám v tomto nepomůže) a věnuj pozornost sebemenšímu detailu a za svou trpělivost a přípravu budeš mrtě odměněn". Protože ano, lze to za úvod zatratit, ale zároveň je těžké si to postupem času nepustit k tělu; a vlastně i srdci. (26.09.2020)

Pamätám si keď so čítal komiks prvýkrát. Tie zimomriavky. Potom film, ktorý som v mojich 19 hltal niekoľko krát, všetky verzie a stále ho považujem za najlepšie spravený komiksový film. Tešil som sa na to. Mal som aj obavy. Seriálu nemožno vyčítať nápaditosť ani scenáristickú zručnosť. Všetko zapadá na správne miesto, je to vyrozprávané umne. Herecky až na hlavnú černošku Reginu Kingovú, sú všetci v pohode. Funguje to v rámci uzatvoreného príbehu, ktorý využíva hojne odkazov ale aj citácií z klasického komiksu ale ide si aj svojou vlastnou cestou. Bohužiaľ látka, ktorú si tvorcovia zvolili priniesla viacej sklamaní než zimomriavok. Moore tvoril komiksy, kde sa dotkol aj silných ženských hrdiniek aj rasizmu. Ale jeho postavy mali značne archetypálny účinok. Dr.Manhattan by nemal dôvod sa správať tak ako tu/ o jeho výzore tiež pomlčím. Logicky meníme bielych ľudí na čiernych? Nie som rasista ale mám pocit, že toto už je trochu moc. Rovnako snaha byť pro americký, kritický voči rasizmu a vytvoriť smiešnu utópiu, ktorá je ešte k tomu nezaujímavá. Veidt v akejsi sebaparódií, ktorá nevie predvídať. Seriál vychádza z toho, že postavy sa zmenili, senilnejú a v prípade Dr.Manhattana znova nadobúdajú emócie. Neberiem to. Aj vďaka predlohám alebo Johnsonovu komiksu Doomsday Clock. Nefunguje to pre mňa ako fanúšika a pozerať to, bolo utrpenie. Dávam hodnotenie, aké dávam za robotu aká bola na tom odvedená. Je to tam cítiť. Ale nie je tam ani jedna poriadne pamätná scéna. A hlavný nepriateľ rasizmus je... och... veľmi samoúčelný. 1. séria - 55%. (17.12.2019)

Je to... docela ok. Místy dokonce dost dobré :+ Výkřiky o nejlepším seriálu / dílech roku jsou teda docela mimo, rozjezd to má slabý, ale čím blíž do finále - a čím víc se blíží motivu předlohy - tím je to lepší. Jednak proto že postupně odsune na vedlejší kolej ze začátku dominantní linku o rasismu, která je sice zajímavá ve flashbacích do historie, ale v současnosti už je její pokračování vyloženě směšné, ale hlavně pro to že ústřední roli víc přebírají staré postavy z komiksu, které jsou o pár řádů zajímavější než ty nové. Nad Veidtem a tím co se mu děje je sice nutné moc nepřemýšlet (a tedy nejen nad tímto, blbostí je tu pořád dost), ale je to originální a zábavné, takže whatever. Nejdůležitější je Lindelof se uklidnil a mnohem líp než dřív pracuje s "mysteriozností" a tajemnem, mnohem víc se krotí a místo stupidních mindblowing wtf šoků se snaží dost úspěšně vše předem naznačovat, takže dílky skládačky zapadají postupně přesně tam kde je už nějakou dobu čekáte. Vlastně se dá říct že tu není nic co by mě nějak zásadně překvapilo - a to je tady moc dobře. Musím Lindelofovi uznat, tohle není špatné ani ve smyslu kvalit seriálu a jeho dotažení do konce, ani ve smyslu navázání na předlohu... i když to na ní pořád spíš parazituje než aby ji to nějak rozšiřovalo. Aspoň ji to brutálně neznásilňuje jako ty nové pokusy Manhattan vs Superman či co to má být. Alan Moore by tohle samozřejmě taky nenáviděl, ale asi ne až tak moc. Akorát tu slzupudnost finále si mohli odpustit, to bylo hloupé a k předtím výborně představené postavě hrubě nesedící. 8/10 (19.12.2019)