Psi nenosia nohavice

Bolest je v životě lidském velice specifická záležitost, může být hluboce zarytá či povrchní, spojuje nás, každý žije s bolestmi obou druhů. Je asi více způsobů, jak si ulevit od bolesti v duši. Juha volí cestu, při níž dostane bolest z hloubky na povrch, přišlo mi to celkem tolerantní, většina si kompenzuje své bolesti na druhých. Sledujeme jeho očistnou cestu, jež vede přes bolest, až na práh...na kterém stojí anděl (nového) života v černém s bičem a igeliťákem, když si vzpomenu, že to vlastně byla i komedie, pro našeho doktora nebude tedy vůbec lehké si třeba jen tak od srdce zatančit v s/m oblečku na bizárdýze. Klasicky skvělá režie, jež je z těchto krajin očekávána a celkem silný příběh, který krásně rozehrává hru několika postav...všichni nějak kompenzují své bolesti, což může lidi velmi silně spojovat. [Filmový klub Citadela] (03.03.2020)

Film který i přes poměrně explicitní sado maso hrátky dokáže nebýt prvoplánově vulgární a mít srdíčko. Podle názvu jem čekal spíš odlehčenější perverzní blbůstku, ale on je to, světe div se, dost seriózní film. Smát se sice budete, ale kdyžs i pak uvědomíte, jak moc jsou vlastně postavy v hajzlu, tak vás i zamrazí. V žádném jiném letošním festivalovém filmu ve Varech jsem asi hrdinům nakonec tolik nefandil. Což je vcelku zajímavé - vzhledem k tomu, jaké jsou to trosky. Finové se toho nebojí, díky jim. #KVIFF2019 (02.07.2019)

Olalá, tak to byla paráda ... Je to film o tom, vlastně, jak se chlap zblázní, když mu zemře partnerka. A udělá cokoliv pro to, aby se k ní aspoň na chvíli opakovaně vracel. Jedinou cestu, kterou k tomu nalezne, je škrcení se a dušení. Ale k tomu potřebuje někoho, kdo by mu to poskytoval. A k tomu najde sadistickou dominu, která je ale zároveň neskutečně sympatická a podivně přitažlivá (tedy pro mne jako Flipnica určitě). Ve filmu vzniká tím pádem destruktivní nekompatibilní vztah dvou ujetých lidí, kdy každý chce něco jiného, ale cesta k dosažení toho, co chtějí, je jedna a tatáž. Ona ho chce mučit a on se chce nechat (u)dusit ... Je to syrový, pomalý, těžký, občas krutý a občas neuvěřitelně vtipný. Úplnej konec je nádherná barevná neonová romantika, krásný uvolnění po tom, čím tam ty postavy procházejí. Nenechte se zmást, že by to byl film přímo o sado-maso perverzi, je to film o lásce. Což je na tom fakt super. Něco málo tomu k 5ti hodnocení chybělo. Ale stejně, ...nádhera a rovnou doporučuju. Je tam asi nejvíc SEXY-torture scéna, jakou jsem kdy ve filmu viděl, kdy na jednu stranu je to šíleně krutý a bolestivý a nepříjemný, a celý to ještě sleduje popletenej nechápající pes, ...a do toho je to šíleně vzrušující a sexy ... Krása! (04.04.2020)

Psi nenosí kalhoty, nestojí na dvou nohách a pokud vím tak si většina z nich ani neužívá škrcení jakožto prostředek pro spojení se svou mrtvou ženou, ale nehodlám ze sebe dělat odborníka, my měli doma vždycky hlavně kočky. Netradiční finská romantika vyprávěna především vizuálně (a ta vizuální stránka je vskutku lahodná), kterou si asi nebudu nutně chtít v blízké době zopakovat, ale jako intenzivní jednorázová záležitost fungovala skvěle. A Mádlova ségra ze Snowboarďáků (tak ji mám prostě zafixovanou) zpívající Vyletěla Holubička samozřejmě nesmí chybět. 8/10 (09.12.2020)

Seveřanům vlastní "ujetá komedie" mísící se s nápaditým psychologickým dramatem o sadomasochistické dvojici podivínů. Film by nejspíš dostatečně nevyzněl nebýt alespoň několika poměrně detailních sadistických scén. Ty ale mohou film někomu znechutit. Člověku, který je špatně snáší, bych film příliš nedoporučil a nebo mu poradil zavřít oči jako to během filmu dělala moje manželka: "Už je po té scéně?" (08.02.2022)