A co třeba Adolf?

Oveľa viac sa mi páčila veľmi podobná nemecká komédia Takmer dokonalé tajomstvá (Das perfekte Geheimnis), ale ani toto nebolo úplne zlé, miestami som sa aj zasmiala, miestami ma to hnevalo, takže to celkovo hodnotím ako takú takmer oddychovku na jedno pozretie. Mne osobne film pokazil záverečný twist, inak by som bola dala 3*, no chápem, že tak to asi bolo v divadelnej predlohe, škoda. Herecké výkony veľmi slušné. A ešte dodatok, môj dedko sa volal Adolf. (24.05.2021)

Německé produkční studio Constantin Films si ve světě vydobylo jméno už trilogií Fakjů pane učiteli a já jsem moc vděčný, že s kvalitními filmy pokračuje dál. Jako velký příznivce sociálních dramat a konverzačních komedií především jsem už nějakou dobu vyhlížel v našich končinách téměř neznámý perfektní kousek se zcela nevídanými herci, s nimiž bych si ale hned dopřál něco dalšího. Úžasná hodina a půl o tom, kolik nevyslovených starostí dokáže z hlavy vytlačit jeden zprvu nevinný vtípek. (08.03.2020)

Němci nemají zrovna pověst veselých šprýmařů a tento film to dosvědčuje. Už jsem viděla různé variace „hry na pravdu“ mezi partičkou dlouholetých přátel. Obvykle je roznětkou půjčení si mobilu a pročtení cizích zpráv. Zde stačí nápad pojmenovat potomka jménem, které se nejenom v Německu pohybuje na spodní příčce popularity jmen pro novorozence. Roznětka pak způsobí výbuch v doposud jasně zažitých vztazích, když se ukáže, že ne všechno je takové, jak se jeví. Jenomže… Jenomže zatímco třeba italská verze byla strhující, zraňující a svým způsobem ironicky vtipná, německé podání je těžkopádné. Odhalené lži, dlouhodobě zakrývané, nejsou nijak přelomové. Spíš jsou to nepříjemné trapasy, které dotyčného trochu zostudí a mezi přáteli by zůstaly zdrojem letité neméně trapné legrace. Zde se z malicherných prohřešků dělají fatální selhání, která by snad mohla způsobit i výbuch Slunce. Natož dlouholetých přátelství, která se však ukážou povážlivě vachrlatá. Jde o zfilmované divadelní představení, které je toporné a nenápadité. SHRNUTÍ: Nakonec největší legrace byla přece jen ta epizoda s Adolfem. (04.08.2023)

Tak já nevěděl, že je to divadelní hra, ale v průběhu sledování mě to napadlo. Figury jsou krásně nesnesitelné, s nikým se tu v podstatě nedá ztotožnit, a asi je to záměr. Postavy jsou velmi karikaturní. Námět mě zaujal velmi. Celkově je to samozřejmě odnikud nikam, ale místy je film i zábavný. Snímek lehce klouže i po současných zásadních tématech pseudokorektnosti, autocenzurnosti a ideologicky pokřiveném náhledu na historii a další věci, ale nemám pocit, že by to snímek nějak zásadně kritizoval, spíš jsem měl pocit neutrálnosti až lehkého stavění se za tyto věci. Pobavil mě fakt, že matka vypadá mladší než dcera, říkal jsem si, že je to fakt hloupým castingem, ale ke cti Iris Berber slouží to, že ve skoro 70 vypadá tak dobře. (27.04.2020)

Originální francouzskou verzi jsem viděl před několika lety a moc si z toho už nepamatuju, ale skoro bych řek, že tahle německá předělávka mě možná bavila víc. Přišla mi taková kousavější a údernější. Jinak já ty německý herce neznám, ale opravdu mě pobavil Christoph Maria Herbst v roli levičáckýho profesora. Ten byl dokonalej. Jinak je vhodná znalost němčiny, protože občas je to do češtiny v podstatě nepřeložitelný. U slov jako je třeba geil nebo anders/Anders je problém to výstižně přeložit do češtiny, takže český titulky nedávaj smysl. (13.07.2022)