Záhadná bouře

Přiznaná inspirace Frekvencí, ale narozdíl od originálu Paulo hlavní hrdince zamíchá životem podstatně víc. Na druhou stranu to je kámen úrazu, protože když nad tím člověk začne trochu přemýšlet, a to se prostě stane, zjistí, že to trochu nehraje. A to především v závěru. Nicméně to je jen mírný scénáristický lapsus, který zase tolik celkový dojem nezkazí. Seděli mi i herci s výbornou a sympatickou, byť občas až moc hysterickou, Adrianou Ugarte v hlavní roli. Jedná se sice zatím o nejhorší Pauloeho (nebo jak se to skloňuje) režijní počin, ale pořád je to nadprůměrná zábava. 70% (18.04.2019)

Tak jsem se zase jednou dočkal příjemného překvapení. Thrilleroidní drama plné bouřky, střetů dvou časových rovin a snahy o dosažení spravedlnosti se extrémně povedlo a po celé dvě hodiny jsem neodtrhl oči od obrazovky. Výborné herecké výkony, skvěle propracovaný scénář a fantastická režie stály za tím, že mě tento film tak mocně bavil. Tady jsem jinak hodnotit ani nemohl. (28.10.2019)

Tretí film (zo štyroch) od Paola Oriolu, ktorý som si pozrela. Nesklamal – ani atmosférou (zlovestná búrka), hereckým obsadením (najmä Álvaro Morte ma zaujímal, keďže ma nadchol svojou postavou El Professora v La casa de papel), príjemným prekvapením bola sympatická Adriana Ugarte a v roli detektíva Chino Darín (ach, tí charizmatickí Španieli!). Scenár je vystavaný dobre, dokonca aj divák ako ja, ktorý sa obáva mysterióznych filmov a nemá pre ne pochopenie, som na konci skonštatovala uspokojenie. Vzduch je nabitý elektrinou a vy od chvíle, keď Vera zasiahne do minulosti, viete, že toto nezostane bez následkov. (25.05.2020)

Oriol Paulo zmiešal Okno do dvora s Frekvenciou a výsledkom nie je žiadna zlátanina, ale prepracovaný a logicky do seba zapadajúci scenár. Obrovskou výhodou je, že film sa nikam neponáhla a tak má divák v deji po celý čas prehľad a nikdy sa nestratí. Napriek tomu film dokáže v tie správne momenty prekvapiť. Kto ale pozná aj ostatnú Paulovu tvorbu, možno na niektoré veci dojde skôr, než tvorcovia zamýšľali. Priznám sa ale, že mne tá hlavná pointa došla až spoločne s prezretím hlavnej hrdinky. Popravde ak by film skončil v čase 1:50, nič by sa nestalo, Vera sa tu totiž ocitá v momente veľkej dilemy, ale aj nasledujúci dej, ktorý sa snaží všetko poctivo uzavrieť a aj tak učiní, ma nesklamal. Len ten predchádzajúci, prvý koniec, by mi k plnej spokojnosti úplne stačil. No a ak má niekto dojem, že Oriol Paulo je súčasný španielsky Hitchcock, tak s ním súhlasím. Kto mu v subžánri mind-fuck trileru dokáže v Európe v súčasnosti konkurovať? (25.08.2019)

Vzhledem k tomu, že jsem očekával jen další tuctový horor s blikající televizí a duchem zavražděného chlapce, mě tento thriller pozitivně překvapil, protože jsem upřímně netušil, co všechno se může durante la tormenta stát. Výborně vypointovaná kriminální zápletka založená na (můžeme říct) cestování časem a změně realit na základě efektu motýlích křídel nechá diváka v napětí až do úplného konce, který navíc neodhalí všechno a přestože je jednoduché domyslet si, co se stalo, je to stále lepší, než kdyby to krátkým prostřihem scén na beton vysvětlili. A samozřejmě, pro použité téma je těžké zachovat stoprocentní logiku a místy nemusí reálie ohledně jiných realit a červích děr dávat smysl, ale o to v prvé řadě nejde. Také identita dospělého Nica je poměrně očividná, ale souvislosti s jejím odhalením jsou velmi povedené, takže nemohu nic namítat a pro těchto pár chybek/nechybek nelze tento film nijak shazovat. (27.05.2020)