Francesca

Novodobé giallo se ve vizuálu, starými triky a metodami vrací krůčky ke starým kořenům 70-80. let, ale ničím to nevyráží dech a ve výsledku se to nepovedlo. Jedině, co tomu nemůžu zapřít jsou vcelku povedené a viditelné vraždy různými předměty, ale 80 minutová stopáž u, které 2x usnu a nejvíc nahání strach panenka? Dávám 30% (02.11.2017)

Vážně už mi přijde, že jen co se někdo pokusí vytvořit nové giallo, tak hned do toho musí nacpat 70. léta, syté barvy mlátící do očí a myslí si, že diváky opije rohlíkem. Takže sice máte jakýsi retro vzhled (mně osobně se tedy nelíbil a klasické giallo ani nepřipomínal), ale taky neuvěřitelně chudou výpravu, protože tyhle nízkorozpočtové filmy si nemohou dovolit víc jak pár dobových kostýmů a jedno staré auto. Příběh celkem originální, ale kamera špatná, díry ve scénáři hrozivé a charaktery nulové. Druhá hvězdička je jen z milosti, protože to vypadá jako amatérský projekt. 70. léta jsou pryč a ti nejlepší režiséři šli s dobou. Je tu prostor pro nový typ gialla v moderní době a neznamená to, že i pohřební vůz musí mít rudou barvu. (12.05.2020)

Fanouškovská pocta žánru naplňující až s puntičkářskou přesností vše, co k giallu patří. Od barev přes sedmdesátkový look až k vrahovi v rukavicích. Ale je to právě to opájení se idolem, které z mého pohledu zašlo snad až příliš daleko. Ono všeho moc škodí a neustálé mazlení se s rukavicemi na mě působilo spíš jako fetišistický úlet než cokoliv jiného. Vzhledem k tomu, že film je de facto amatérština nemá příliš cenu se zabývat hereckými výkony či trikovou stránkou. Onetti se ale nepokoušel o nic, co by nezvládl s prostředky, jenž měl k dispozici, a to se nedá než pochválit. Kapku nevyrovnaná byla hudební složka, jen místy uchu lahodící, ovšem tady chápu, že ta konkurence je až příliš veliká. Samostatnou kapitolou je ale vynikající finále, které bez obav snese srovnání s největšími žánrovými perlami. Nu, možná nám tu roste nový Argento, kdo ví. Původně jsem chtěl dát jen za tři, ale nakonec alespoň takhle podpořím sympatickou snahu o revitalizaci mého milovaného filmového rybníčku. Čtyři. (24.11.2016)

V Ríme začne úradovať tajomný sériový vrah, ktorý za sebou úmyselne necháva malé stopy s odkazom na Danteho najslávnejšie literárne dielo. Inšpektori sú však napriek indíciam bezradní, pretože ich pátranie ich vedie k nevyriešenému prípadu zmiznutia malého dievčatka. Otázkou zostáva, čo má tento prípad spoločné s vraždami, ktoré terorizujú ich mesto. - Môj najmenej oblúbený hororový subžáner Giallo sa v tomto projekte vracia na výslnie pomocou dvoch súrodencov, ktorí sú očividne obrovskými fanúšikmi a snažia sa dodržať každé nepísané pravidlo tohto subžánru. Vizuál sa im podarilo napodobniť a vyštylizovať perfektne, ale obsahovo už to dopadlo slabšie. Mystéria okolo vraha síce funguje, ale postavy dostávajú absolútne minimálny priestor a tvorcovia radšej ukazujú nezmyselné zábery s vrahom. Na zaujímavosti tomu pridával aj taliansky jazyk, ktorý je predsalen v hororoch používaný velmi málo, takže opäť po dlhej dobe pôsobí trochu obohacujúco. Títo súrodenci už chystajú ďalší hororový projekt, takže som zvedavý, či zostanú u tohto subžánru, ale mohli by si zvoliť niečo iné, pretože vela nových myšlienok už zrejme nemajú. (27.12.2016)

Tak takhle to vypadá, když fanoušek žánru ví co a jak chce natočit a ještě k tomu má alespoň kapku talentu... Francesca je pocta giallu se vším všudy... Neznámý maskovaný vrah s nezbytnými koženými rukavicemi zabíjí své oběti rozličnými nástroji (i na klasickou břitvu samozřejmě dojde), atmosféra a look jsou vysloveně sedmdesátkové, soundtrack ucházející... Inspirace Argentem a Bavou je očividná a pár odkazů na slavnější díla těchto dvou legend žánru vysloveně potěší... Dnes se moc giall netočí, takže fanoušek by měl být vděčen za jakékoliv alespoň trochu povedené giallo, které se povede někomu natočit... A tohle opravdu povedené je.., (04.09.2016)