Spravodlivosť pre moju dcéru

35 let skutečného případu za méně než hodinu a půl. Za tu dobu se nedá vybudovat soudní drama, protože tu máte třeba jedinou scénu se dvěma právníky následovanou dalším titulkem „o rok později“. Stejně tak se nedá vystavět drama o tom, jak posedlost spravedlivou pomstou ničí život hlavního hrdiny. Buď to můžete brát jako civilizovanou verzi známého Přání smrti, nebo jako obžalobu (ne)fungování evropské justice na konkrétním případu. Film je natočený podle autobiografické knihy hlavní postavy, takže je hereckým sólem Daniela Auteila, nikdo jiný (včetně Sebastiana Kocha) tu nemá moc prostoru. Přes všechny výhrady to má cenu vidět. Kéž by podobných filmů nemuselo vznikat více... (03.01.2017)

André Bamberski je můj nový hrdina ... chlap, který obětoval celou polovinu života, aby dostál spravedlnosti pro svou dceru, která byla znásilněna a zabita doktorem Krombachem ... milencem Bamberskiho ženy. Jinými slovy, nic z toho by se nestalo, kdyby někdo neměl potřebu roztáhnout nohy cizímu chlapovi ... o to odpornější na celé situaci bylo to, že matka Kalinky Krombacha po celou dobu bránila, i přesto, že byl Krombach několikrát odsouzen za znásilnění svých nezletilých pacientek. Realita je občas velmi smutná. (16.11.2019)

Život do kinematografie přináší nudné životopisy, ale i neuvěřitelné příběhy, které by z per scenáristů působily jako absurdní troufalosti. Nějak tak může vyznívat příběh, který Spravedlnost pro mou dceru popisuje. Souhlasím, že tvůrci měli v rukách natolik silné karty, že si dovedu představit ještě o něco lepší výsledek, nicméně i současná podoba filmu je nadmíru působivá. Technicky je film vhodně nenápadný (zároveň ale zdařilý) a nechává tak v popředí prostor pro hlavní postavu a její absurdní snažení. A předpokládám, že pro někoho, kdo je rodičem, bude zážitek z filmu ještě diametrálně odlišný. 7/10 (02.11.2017)

Jasné poučení, když člověk tápe a vybírá si stále horší a horší filmy, stačí sáhnout po něčem francouzském a ideálně s úžasným Danielem a hned je z toho plný počet, resp. čtyři hvězdičky a jedna navíc za jeho excelentní a naprosto uvěřitelný výkon o zarputilosti otce, jenž obětuje vše, aby dosáhl spravedlnosti a vnitřního klidu a smíření. Sluší se neopomenout rovněž výtečného Kocha a Croze. (25.12.2017)

Au nom de ma fille má silné příběhové podhoubí, který je brilantně rozvedeno do několika časových mezidobí, v nichž sledujeme zoufalý boj otce proti justičnímu systému. Po celou stopáž filmu se frustrace postavy s mimikrami výborného Daniela Auteuilho "vypalují" skrze obraz přímo do Vás, což má za následek téměř perfektní ponoření do tohoto depresivního děje. Jedinými atributy, které tedy mohu snímku Au nom de ma fille vytknout, obsahují pár hluchých míst a fakt, že z tohoto příběhu by se dalo vykřesat ještě o kousek více dramatických linií, což by klidně mohlo být i na delší stopáži. Až na tyto drobné detaily jsem navýsost spokojen. Skvělá práce! (23.06.2017)