Genesis

Pro mě příliš nevýrazné. 1) Postavy jsou neuchopitelné, bez jasných kontur, beztvaré a bez chuti. Vlastně jediným plnokrevníkem je protivný učitel, který říká studentům veřejně do očí a bez obalu, co si o nich myslí. Ten ve mně dokázal vybudit zdravý odpor. Ostatní postavy nezvládly ani sympatie. Snad jen ti hezcí kluci..._____ 2) Ovšem za srdce beroucí komentáře mě přivádějí k myšlence, zdali bych se na film přece jen neměl podívat ještě jednou._____ 3) A teď ti kluci. 21letého Théodora Pellerina (Guillaume, Charlottin nevlastní bratr) znám už z jiných filmů. 24letý Pier-Luc Funk (Charlottin kluk Maxime), Jules Roy Sicotte - věk nezjištěn (Guillaumův spolužák Nicolas) a 15letý Édouard Tremblay-Grenier (Félix) jsou pro mě novinky. (04.10.2020)

Tak ja som tu nič tak extra emotívne nenašiel. Len kopec neprirodzeného jednania, najmä zo strany tých žiakov, a režisérsky nudne podaný film s LGBT tématikou. Pri scéne čo pred tabuľou čítal tú básničku, či sloh, som musel zavrieť oči, lebo trápnosť nad trápnosť. Veľmi slabý priemer. 50/100 (14.12.2020)

Klasický problém očakávania: skvelé recenzie na Cinepure a v Českom rozhlase, vysoké hodnotenia mojich obľúbencov... Žiaľ, nepretli sme sa. Áno, záverečná epizóda bola naozaj povznášajúca, láskavá, krehká, civilná a nostalgická, pretože ešte detská. Krásne detská. Prvé dotyky, postávania v úzadí, zrýchlený dych, habkanie, dlhé odhodlávanie a hanblivé vyznania lásky na poslednú chvíľu. Kto by sa v tom nenašiel? A aj ten záverečný pohľad otváral dvere do ďalších dimenzií. Predchádzajúce časti zasa výborne ukázali, čo sa stane, keď deti opustia chránené hniezdo a začnú riskovať. Aké krehké je obdobie dospievania. Ako narazia na ľahostajnosť, násilie, pohŕdanie a krutosť zo strany dospelých. To, že sa celý vývoj obrátil a ukázal na úplne iných dvojiciach, mi dodalo nádej a vytvorilo podnetné tematické spojenia. Na druhej strane bol ten film formálne až príliš presný, na milimeter vypočítaný (vykalkulovaný), sociologicky verný, tematicky aktuálny, ideologicky progresívny, štylisticky správne, pretože festivalovo jemne odťažitý... Akoby prešiel všetkými tými pitchingovými fórami a workshopmi, kde ho vybrúsili a zostalo niečo strojové, taký ten nadštandardný generický festivalový art. Nič, absolútne nič ma nemohlo prekvapiť (okrem záverečného pohľadu), udalosť nenastala, duše sa nepretli, dvere zostali zatvorené. Za všetkým tým kovovým povrchom som pritom stále cítil bijúce srdce. Škoda. (10.09.2021)

Úžasné, do toho filmu jsem se doslova zamiloval (a jeho finální záběr je tak krásný, až to není možné - odcházel jsem z kina zcela okouzlen). Byl jsem dotázán, co se mi na tom tak líbilo, a zjistil jsem, že to vlastně slovy moc nedokážu popsat. Přišlo mi to tak úžasně autentické, civilní, čisté, srozumitelné, plynulé... herecké obsazení a především ty postavy mi byly neuvěřitelně sympatické, hraje tam skvělý soundtrack (nejlepší song - TOPS - "Outside"), a hodně mi to připomnělo mě samotného, když mi bylo tolik, co těm postavám ve filmu, ale podle mě to pořád nevystihuje to, co je na tom filmu tak mimořádného... Celkově mě samotného až překvapilo, jako moc se mi ten film líbil, protože třeba anotace sama o sobě mi nijak zajímavá nepřijde, stejně tak trailer by mě do kina určitě nedostal, a kupodivu mi ani nevadilo, že to má víc jak 2 hodiny - protože ačkoli bych si dovedl představit, že by se z filmu závěrečná část na letním táboře mohla vystřihnout, byla by to ve skutečnosti strašná škoda, protože to ona je možná na tom filmu to nejhezčí. A vůbec - myslím, že to nejvýstižnější, co jsem o tom filmu slyšel někoho říct, bylo to, že se prostě musí líbit každému, kdo ještě není otupělý a kdo nezapomněl, jak krásné jsou první lásky. Philippe Lesage podle mě přivedl na svět podobný filmový zázrak jako je třeba Před soumrakem Richarda Linklatera, ale je to vyloženě jen pro lidi, kteří to dokáží docenit a naladí se na jeho vlnu. Btw. český plakát Genesis mi silně připomíná český plakát Imaginárních lásek. (06.02.2020)

Zase moc nechápu zdejší hodnocení, vždyť Guillaumeova linka je zcela odtržená od reality - ať už nepřesvědčivým proslovem jeho kamaráda sekundu po polibku nebo Guillaumovým vyznáním před třídou, po němž kolektiv zatleská. Záběrováním a použitím hudby mi to přišlo spíše jako shluk arthouse klišé, bohužel. 60% (21.12.2019)