Amnestie

Strašně nervná kamera a zběsilý střih ve scénách, které jsou akční už samy ve své podstatě (týká se to mj. dlouhé řádky minut v úvodu), mi udělaly z Amnestie deprimující zážitek daleko víc, než bylo potřeba. Jde o čistě můj subjektivní dojem, se kterým se míjím s představou režiséra, ale ve filmu s historickým tématem (ač tedy z nedávné minulosti) bych se obešel bez onoho pojetí ve stylu akčního thrilleru a taky bez patetických efektů v podobě zpomalených pádů. Jako příspěvek k 30. výročí "sametu" to nebylo špatné, ač roztříštěné v takové spoustě drobných příběhů, se snahou pospájet toho co nejvíc do jednoho celku s občas nepravděpodobnými vztahy. Propuknutí vzpoury ve věznici konfrontované s politickými projevy může působit i trochu jako agitka, ale má to rozhodně dobrou myšlenku o tom, že svobodu si ani v případě změny režimu z totality na demokracii nezaslouží všichni... zvláště když je někdo za mřížemi pro několikanásobnou vraždu. Pokud jde o mé hodnocení, důstojné tři hvězdičky potvrzuje zejména Aňa Geislerová v zralém výkonu v roli napůl invalidní disidentky Miriam a její zajímavý osobní příběh kolem historie se zabaveným obrazem z dílny Josefa Čapka a zestátněného domku (s majitelem, který je sice eSteBák, ale poctivě pečuje o zahrádku a dokáže mít koneckonců pozitivní vztah i k člověku z opačné strany politické barikády). Celkově mi jednou vidět stačilo, ale svůj velký význam tenhle film určitě má. 70% (05.12.2019)

Od Jonáše Karáska jsem už viděl jeho režisérskou prvotinu Kandidát, která se mi i přes hodně výtek jako celek líbila. S Amnestií to mám opět podobně. Vytkl bych zejména podivné, dle mě zbytečné, hrátky s kamerou a nevhodný střih, který často násilně sekal scény i s hudbou, což mě občas naprosto vytrhlo z děje. Ze dvou ze začátku samostatných a postupně se proplétajících dějových linek (disidentská a vězeňská) mě ta první moc nebavila a zbytečně se táhla. Naopak ta vězeňská mohla dostat více prostoru, zejména casting se velmi povedl. Po půlce filmu, kdy se jela spíše ta disidentská polovina, jsem to chtěl vypnout a nechat zbytek na další den. Naštěstí se to rozjelo a dojel jsem to v kuse až do konce. Přes velmi roztahanou první polovinu bych ocenil gradaci příběhu a vcelku dobře zrežírovaný závěr. Posledních cca dvacet minut se dokonce dostavilo i lehké napětí, díky tomu nakonec dám slabší tři hvězdy. (07.08.2020)

Film mě příjemně překvapil, i když zpočátku to bylo poněkud nezáživné. Docela se divím tvůrcům, že se nebáli ukázat špínu našeho slavného převratu, respektive toho co následovalo. To co udělali komunisté v roce 1948, že rozdělovali důležité funkce ne podle znalostí a odborností, ale podle toho kdo byl dobrý straník, tak v roce 89 to bylo úplně to samý, jen člověk musel být disident. Jsme národ pokrytců, co si budeme nalhávat. Ale zpět k filmu, tomu samozřejmě vévodí vězeňské prostředí a finální potlačení vzpoury vězňů, které mě svým ztvárněním velice příjemně překvapilo, hlavně asi díky kameře. (08.10.2020)

Nekompromisně upřímné a objektivní, pojato skoro až investigativním způsobem. Sametově jemné předání vlády, tedy pod dozorem, neb tam bolševik sedí dodnes a v tom všem charaktery jak šmirglpapír, které tam také sedí dodnes, usměvaví a různobarevní. Československý počátek dlouho očekávané svobody nebyl tak růžový, jak se třicet let snažíme předstírat a o některých věcech se prostě nemluví...někdo ale naštěstí točí a to úžasným způsobem. Neuvěřitelné množství různých příběhů a osudů, jež by vydaly na několik dalších filmů, se režisérovi podařilo dotáhnout a vygradovat pro mě, na česko-slovenské poměry, zcela nevídaným způsobem, stejně tak vedení herců, není zde nikdo, kdo by kvalitativně vybočoval, Vašut se bez diskuze dočkal své, prozatím, životní role, vše do dokonalosti dotaženo doslova super hudbou a završeno strhujícím závěrem. Osobně vidím ve všech tvůrcích tohoto psychologicko-kriminálního dramatu s prvky thrilleru obrovský potenciál a velký přínos do česko-slovenských filmových vod. [Kino Citadela - Litvínov] (18.11.2019)

Nemyslím si, že se jedná o úplně špatný film, když se děj odehrává v Leopoldově a tvůci mají čas předvést jak postavy, tak ukázat atmosféru nechvalně proslulého kriminálu, ovšem průser jsou všechny ty postavy mimo kriminál jejich vztahy a vazby, disent, stb, abych byl upřimný někdy jsem nechápal ta propojení hlavních hrdinů. Možná rozumím tomu, že tvůrci měli snahu ukázat příčinu vzpoury v Leopoldově nemuselo se s tou politikou zacházet až do takových krajností, jako že si disent už už porcoval moc, vlastně ty letáky mě taky moc smysl nedávali, často se to tvářilo jako alfa omega příběhu, ale pak tomu tvůrci vůbec nevěnovali pozornost. Víc, mnohem víc se zaměřit na vězení, tady hodnotím velmi povedený casting - měl jsem dojem, že si pro mě tvůrci šli do krímu i když postava "karate kid" no nevím, nevím. Samotná vzpoura mohla být delší, vymazlenější, mohlo se to pojmout jak akčně, tak na dusnou atmosféru, ale jo, dám tři, ale je to s odřenýma ušima. Ještě si neodpustím, to co tam kecal Havel to bylo k nevydržení, jedna věc je StB, ale hodit do jednoho pytle politický gestapo s vyšetřovateli závažných zločinů jako obhajobu své amnestie, to jen potvrzuje, že v přímé volbě bych já Havla nikdy nevolil..... i když komouši, okamurové, zemanovci a další rudo-nackovsko-ruská chátro, radši deset pokryteckejch havlů než jeden zkurevnej vrahounskej bolševik. (01.11.2019)