Geniálna priateľka - Príbeh nového priezviska

Geniální přítelkyně je zajímavé až zvláštní dílo, které si jednoduše jede své standarty. Seriál, který vás lehce nekompromisně vhodí po skoro dvou letech do dalšího dění a vy už ani nevíte, jak se věci vyvíjí. Nebo spíše vyvíjeli. Seriál je to lehce nenápadný, ale přitom zcela přirozeně dobře natočený s přirozeným napětím a i milostnými osudy, které jsou podány tak zajímavě a dospěle, že je mnoho jiných podobných rádoby "drama-teenage" seriálů i filmů to strká hluboko do kapsy. Italský temperament, dobré zpracování, skvělé vztahy k sympatickým hlavním postavám prostě fungují. Toto je seriál, na který si ne vždy vzpomenete, ale když ho sledujete, užíváte si nepopsatelným způsobem každou minutu. K tomu geniální Richter a jedno z nejlepších splynutí a soužití s postavami vůbec. (31.05.2020)

Nevím jistě, kterou z dívek lze považovat za geniální přítelkyni, ovšem jsem z hloubi duše přesvědčená, že geniální je klavírní hudba, jež poutavé vyprávění o komplikovaném celoživotním přátelství doprovází. Skladatel Max Richter mě svou nádhernou muzikou okouzlil natolik, že mu právem patří čestné místo v mojí topce. Druhá řada seriálu má naprosto srovnatelnou kvalitu s první sérií. Ve dvou monodramatech tu probíhají osudy těžce zkoušených kamarádek. Ačkoliv role vypravěčky připadla Eleně, diváci se dozvídají dvě podoby pravdy a tím pádem se ocitnou tváří v tvář výpovědím obou žen, které rozhodně nejsou jen černobílými sondami do chudobou prodchnuté neapolské společnosti. V hojné míře zde dochází ke sváru mezi sny a realitou nebo mezi láskou a nenávistí, což celkem výstižně charakterizuje italský způsob života. (04.01.2022)

Pro mě osobně o malinký kousek horší, než předchozí, výtečná řada. Přesto nelituji ani jedné jediné sekundy. Jakmile začala úvodní znělka, mé myšlenky mě vrátily zpět (nejen) do Neapole a já se opět nechal unášet komplikovaným vztahem dvou přítelkyň, teď už vlastně dospělých žen, kterým život i přes jejích mladý věk přichystal nejednu zkoušku a výzvu. Možná jsem dvojkou odkládal tak dlouhou, abych si ji o to víc vychutnal, sám pořádně nevím, co vím ale naprosto jistě je, že jsem s Lilou a Elenou ještě zdaleka neskončil. Čtyři a něco. (22.01.2021)

Druhá série mě sice už neohromila jako ta první, ale trvalá kvalita hudby, dobových reálií a nakonec i dějového vývoje posledních třech částí mě opět přivedla k maximálnímu ohodnocení. Zvláštní vztah a vývoj obou postav, tvrdohlavé Lile a introvertní Eleny, mě znovu dostal na kolena. Myslím si, že paní spisovatelka, sama dodnes tajemná, může být opravdu spokojená s tímto seriálovým zpracováním svého románu. (10.05.2020)

Druhá série byla o kapánek horší, než ta první. Nemění to ale nic na tom, že je film stále kvalitně natočený a vizuálně propracovaný do detailů. A další "devizou" je asi i to, že obě holky (každá svým způsobem) dovedou stabilně vytáčet diváka. A to jak jak dějem, tak hlavně hereckým provedením. A jdou mě na nervy teda pořádně. (16.05.2022)