Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Príbeh filmu Pražské orgie nás zavedie do Prahy v polovici 70. rokov, kam prichádza slávny americký spisovateľ Nathan Zuckerman – často využívané spisovateľovo alter ego – aby odniesol rukopis napísaných v jazyku jidiš do Ameriky. Autor textu bol zavraždený nacistami. Pre Zuckermana je pražská návšteva bizarným stretom totalitou ovládaným národom a podivuhodným zoskupením režimom umlčovaných umelcov. Vďaka hľadaniu rukopisu sa zoznámi so svojráznou a neskrotnou Oľgou a prenikne na vyhlásené večierky, na ktorých každý hľadá únik ku krátkej slobode po svojom. Zuckerman sa stane divákom i účastníkom dekadentného predstavenia plného zmarených snov. (Magic Box)

(viac)

Videá (4)

Trailer 2

Recenzie (142)

Ivoshek odpad!

všetky recenzie používateľa

Když je film špatnej, tak je lepší, když je zábavně špatnej. Tenhle je jenom špatnej. Trapnej. A špatně zahranej. Vydržel jsem prvních 20 minut. Proč se tu tohle točí? /// v mezičase jsem zapomněl, že už jsem to jednou viděl, tak jsem od půlky viděl ještě kus. A co se týče hodnocení, platí to pořád. Je to hrozná sračka. Jo a mladý Hrušínský je ostuda kinematografie. A mohli si dát práci s realiemi, takhle 70s Praha opravdu nevypadala. ()

Fr 

všetky recenzie používateľa

„MŮŽETE SOULOŽIT, DÍVAT SE NA PORNO… A TAKY NEMUSÍTE DĚLAT NIC...“ /// „Film Ireny Pavláskové…“ Kurva, to už by přece měla bejt nějaká značka, ne?! A jestli s ní Irena bude zacházet takovýmhle způsobem, stane se z ní pouhopouhá sračka! „JAK MŮŽETE TAKHLE ŽÍT?“… „LIDSKÁ PŘIZPŮSOBIVOST JE VELKÉ POŽEHNÁNÍ…“ Asi tak, no. O zákonech moci totalitní… Že jako vám to nic neříká nebo říkat nechce? Tak to máte smůlu! Stejně jako ti, kteří od toho něco očekávali. Bez emoční, povrchní vyprávění… Trochu dramatu v sobě mají dialogy Olgy, ale jinak je to zbytečnej film o věcech, který v takovýmhle podání nikoho nezajímají. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1985 napsal Philip Roth, neznám. 2.) Ze studijně estetického hlediska je pohled na starou kundu… hroznej? 3.) Vždycky jsem se chtěl v totalitním Československu potkat s Havlem. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne ()

Reklama

borohub 

všetky recenzie používateľa

Nakonec to takový průser jak jsem čekal nebyl. Ano nejedná se o film, který bych asi musel vidět znova, ale ani to nebyla taková nuda jak jsem se bál. Co bylo vyloženě příšerné byl dabing, bohužel v angličtině to v žádném blízkém kině nedávali tak smůla. Co film kromě dabingu sráží je samotný formát. Příšerně mě štvalo přeskakování z jedné doby do druhé, bylo to matoucí a nic moc to nepřidávalo, spíše to působilo jako posloupnost scén, které na sebe sice nějak navazovali, ale vazba nebyla tak silná. Lineární vyprávění příběhu by ve výsledku bylo daleko lepší. Můj oblíbenec Táborský tam byl minimálně a jeho role no nic moc. 50% ()

Arsenal83 odpad!

všetky recenzie používateľa

Na horší dabing si nedokážem spomenúť. Nepochopím, prečo si Česi natočia film a dajú si tam mrte zahraničných hercov, aby ich potom nedokázali ani predabovať. Vrchol je, že ešte aj Klára Issová je minimálne miestami dabovaná, snáď sama sebou, ale úplne trápne sa jej huba hýbe úplne inak než slová, ktoré divák od nej počuje vyslovovať. Ale inak tuposťou tie dialógy len málo čo predčí. Najmä tie hovadiny o fakovaní, čo tam mlela tá Ruska. ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Knižní předlohu jsem nečetl a do filmu šel s informací, že je to blbost. Ale já jsem já a tak se vždy chci přesvědčit osobně. Navíc retro výlety do totalitních časů, shodou okolností do míst kde jsem v té době také žil mně baví čím dál víc. Asi stárnu. Ne ještě nevzpomínám se slzou v oku na prvomájové průvody, ale coby děcku mi vlastně nic snad krom těch pomerančů a zahraničních dovolených nic nescházelo a že jsou jiné světy po kterých se dá toužit jsem se dozvěděl až později. Mno.. První co zaujme je přistávající hrdina Boeingem 747 na Ruzyni v roce 1976... Ono tam Jumbo sice v roce 1972 jednou přistálo, ale nešlo o žádnou pravidelnou linku. Letiště i prostředí konce sedmdesátek bylo uděláno dobře, v uliích dobová auta... Jen bych filmařům poradil jediné. Jasně všechny ty Moskviče a Volhy jsou napučované od sběratelů veteránů, kteří je mají naleštěné více než jejich ženušky nádobí v kredenci. A to je ten problém, každé to auto, dokonce Žuk se blyštěly jak by sjely z lakovacího pásu... 1976 nedostaek všeho, centrálně řízené hospodářství, dekády komunismu se projevovaly i na stavu aut a rozhodně všechno v ulicích se nelesklo jako tady. V sedmdesátých letech běžně ještě jezdily válečné Tatrovky a Aerovky... Skoro chybělo aby auta měla zelené veteránské značky. Již zmínění veksláci, zatčená mánička atd... diváka neznalého prostředí poněkud koncentrovaně avšak věcně uvedou do režimu totalitního státu. Je škoda, že jednotlivým osobnostem na ,,orgiích'' nebyl dán širší prostor, protože ty postavy jej mohly zcela jistě nabídnout... Xénie měla šmrnc, na mně byla ale její postava až moc vulgární a promiskuitní byť od ulítlé intošky lze čekat vše. Konec začal být mírně zajímavý, ale nějaké zásadnější napětí od filmu nečekejte byť jsem s radostí přijal jeho závěr. Ono se dnes z STB dělá co to bylo za party blbců a jak snadno jim šlo unikat či vodit je za nos, ale opak je pravdou. V osmdesátkách už nemuseli někoho mrzačit (byť k tomu občas sporadicky také docházelo). Šli na své oběti psychologicky, strachem, nejistotou a to umělo jedince rozlořit lépe než pár kopanců do břicha či vyražených zubů od nakládačky... Lehounce a to podotýkám, opravdu lehounce mi film připomenul Pouta, kde se však šlo mnohem více na dřeň jak postav, tak prostředí a bylo setsakra znát. Na Pražské orgie rychle zapomenete, ale jako krátký výlet do časů ještě ne až tak dávných to docela funguje. Dávám tedy za 3 stránky rukopisu. * * * ()

Galéria (27)

Zaujímavosti (9)

  • V úvodní scéně letí nad Vltavou v Praze hejno kormoránů velkých. Ti se však podle dat České společnosti ornitologické v Praze vyskytují až od roku 1992. (hamicek)
  • Irena Pavlásková získala od Philipa Rotha práva na zfilmování „Pražských orgií“ v roce 2013 – osobně se s ním setkala v jeho domě v Connecticutu. [Zdroj: časopis Cinema 11/2018] (ČSFD)
  • Na pražském hlavním nádraží nesmyslně zní porevoluční strojové hlášení patrně z Plzně. Odjezdová cedule, u které stojí hlavní hrdina, je patrně z Městce Králové. (kiv)

Súvisiace novinky

Tvůrci milují Kongresové centrum Praha

Tvůrci milují Kongresové centrum Praha

09.12.2019

Že je Praha lákadlem pro filmové štáby, již dlouho není tajemstvím. Nehledě na krásu města, jsou to ale také šikovné týmy, na které se přijíždějící producenti mohou spolehnout. Díky českému… (viac)

Reklama

Reklama