Chlapci v mojom živote

Roztodivné příběhy jedné nepříjemné hysterky. 1) 26letá Drew Barrymoreová hraje 15leté (!) děvče (nepřesvědčivě), zatímco později hraje matku svému synovi (rovněž nepřesvědčivě), o dva roky staršímu Adamu Garciovi. Tak nevím... 2) 28letý Australan Adam Garcia (syn Jason) vypadal dobře. (03.01.2018)

Ať hledám jak chci, nenajdu nic, co bych tomuto filmu vytkla. Všeho je v něm tak akorát, a na to, jak moc je hlavní téma už obehrané (mladá nezralá matka), je to úžasně zpracované. Jemný citlivý humor, který vkusně předvádí tragikomiku života a připomíná, že i v dramatech vždycky můžeme najít aspoň jeden důvod se usmát, když už ne se popadat za břicho. Herci byli taky skvělí, a s přihlédnutím k tomu, jak je ten film starý, mě hodně mile překvapil. (08.06.2017)

Je pro mě trochu zarážející, že někteří odhalují a objevují herectví Drew Barrymore až díky tomuto filmu. Ale to je asi otázka osobního vkusu. Mě v tomhle Drew nijak výrazně nepřekvapila, protože má mou důvěru již dlouho. Ale uznávám, že má tenhle film dost silný potenciál umožnit herecky se projevit hned několika hercům, hlavně tím, že ji nabídl trochu nezvyklé role. Ať už jde třeba o Steve Zahna kterého jsem, pravda, dosud vídal jen v komediálních rolích, nebo o výtečnou Brittany Murphy (která mě odrovnala, když představovala hrdinčinu matku). Brittany je obrovská škoda, mohla se z ní vyklubat skvělá herečka. Drew je ve filmu bez debat (nejvíc se mi líbila v linii s již dospělým synem). Navzdory tomu, že mi hlavní postava byla krajně nesympatická, ale to asi bylo účelem a hlavní premisou celého příběhu. Jinak mě zaujal ne zrovna pozitivní náhled na šedesátá a sedmdesátá léta. Člověk má tendenci si je z dnešního odstupu už trochu idealizovat a vidět na nich jen to hezké, ale ponor do života obyčejných lidí, kteří ztrácí své cíle a vidiny ale ne naděje, je v tomhle filmu pojat hodně dobře. Jen jsem holkám ty patnáctky prostě nevěřil (kdo by taky věřil pětadvacítkám patnáctileté puberťačky). Ale to už divák prostě musí přistoupit na to filmové univerzum. (26.02.2016)

Čekala jsem ledacos, ale rozhodně ne něco co mě tolik potěší... Popravdě jsem se na snímek dívala hlavně kvůli Brittany Murphy, která mě nikdy nepřestane udivovat jak může někdo tak skvělý jako byla ona dostávat tak malé role. Bohužel "ubohá" a ufňukaná Beverly v podání Drew Barrymore mi ty zdlouhavé 2 hodiny a 12 minut lezla celkem dost na nervy, že se dost divím, že s ní vydržel ten malý klučina. No jo holt za chyby se musí platit a hloupé patnáctileté děvenky by v dnešní době také zasloužily proplesknout. Když tedy pomineme to, že se má oblíbená Britt (a v jejím případě nedokážu film hodnotit objektivně) objevila ve filmu asi jen na půl hodiny a možná ani to ne a udělám tedy výčet dalších herců, co si zaslouží pochválit: Steve Zahn, Adam Garcia, Peter Facinelli, Maggie Gyllenhaal, Logan Lerman a v neposlední řadě mistr Hans Zimmer a také ta ufňukaná Drew Barrymore mi na konci až tolik nevadila. Potěšil mě chytrý citát, který byl vyřčen postavou, kterou hrála Brittany Murphy: "Někdy milujeme tak moc, že se vůči tomu musíme obrnit. Kdybychom to opravdu pocítily, zabilo by nás to. To neznamená, že jsi špatný člověk. Máš jenom moc velké srdce." (04.01.2013)

...Nevzpomínám si na film s Drew Barrymore, který by mě víc zaujal. O tomto filmu kdekdo může říct, že je nudný a že není o ničem, do určité míry by měl pravdu. Ovšem pro mne tento film o něčem je a to především o vztahu mezi rodičem a potomkem. I když je to film zasazený do (asi) šedesátých let, tak jeho téma je zcela určitě nadčasové... a navíc se mi líbila hudba... (24.01.2005)