Čas prebudenia

Scénář: Steven Zaillian .. Dojemný příběh zpracovaný podle krátké, lehce zázračné, přesto trpké epizody medicíny. Doktor Robin Williams do své role sedí přesně, což potvrdil i o pár let později. Robert De Niro, ten rok skutečně ve formě, kdy by zvládl zahrát snad kohokoliv, ztvárnil hlavního z pacientů více než přesvědčivě. Všestranně přesné, precizní .. a smutné. (28.01.2006)

"Ostatní říkali, že to nepůjde. - A nešlo! - Já vím, dokázal jsem to!" Dr. Sayer opustil laboratoř a vydal se "živit a zavlažovat" pacienty očividně ignorující vnější podněty. Jenže každý se dá při správné konstelaci hvězd oživit - hudbou, tenisákem, karbanem či lékem L-dopa a to je na tomto snímku to zábavné. A taky to vyvolává spoustu emocí. Proto považuji za nečestný a nesportovní ten nekompromisní tlak na výrobu slz a to zákeřným nasazením melancholických smyčců a klavíru ještě před úvodními titulky. Bráním se odebráním jedné původně zvažované hvězdy a poučením tvůrcům, že u mě se přílišné tlačení na citovou pilu nevyplácí. (12.01.2016)

Tohle že natočil ten samej, co natočil film Velký s Tomem Hanksem? No je tomu tak, sice film Velký nebyl rozhodně špatnej, ale tady se prostě Marshall vytáh neskutečným způsobem. Z filmu fakt stříkaj emoce všeho druhu a to dost silně realisticky ztvárněný emoce, vůbec se nedivim, že Čas probuzení je v hodnocení tak vysoko, spíš je mi divný, že Robert De Niro nemá za tenhle filmovej výkon Oscara, když místo něj ho drži v pazouře Jeremy Irons, ten snad musel dělat salta a při tom odřikávat dojemný a hlubokomyslný monology, jinak si to fakt nedovedu vysvětlit, protože Robert De Niro je tady prostě famózní. V jeho stínu je dokonce i Robin Williams, kterej tady překonává sám sebe a vůbec bych se nebál říct, že to je možná jeho nejlepší výkon co sem viděl. Pravděpodobně je to druhej nejlepší film z psychiatricko-nemocničního prostředí po Přeletu nad kukaččím hnízdem (18.11.2007)

Drama, dojímavé a poetické, tragické a úsměvné, přátelské a skutečné. Víte, tenhle film mě prostě dojme pokaždé, kdy se na něj podívám. Osudovost, předurčení, nemožnost se vymanit, ať už uděláte cokoliv, tyto věci se mnoha lidí včetně mě dotýkají více, než bychom si byli ochotni přiznat a mě osobně to někdy dosti vadí. Robin Williams by si zasloužil za tuhle roli Oskara. Je to jedna z jeho nejdramatičtějších rolí, ale zároveň nejpřátelštějších a nejrealističtějších. Doktor Sayer je svou láskou k lidem, přesto osamělostí a jistou odtažitostí tak strašně sympatický, že by si ho prostě člověk musel oblíbit. Robert DeNiro je dobrý, jen v jeho případě nedokážu říct, jestli je to jeho hraním, či jen tím, že ty trhavé pohyby v křeči zrychlili o jednu třetinu. Je škoda, že Probuzení pokaždé uvádějí tak pozdě v noci, jako by chtěli dostát jeho názvu a zastihnout diváky za čerstva. Ale když jde člověk spát v pět ráno, moc se nevyspí, jenže nepodívat se na tento skvost, to přece nejde. Tato nemoc je neléčitelná i dnes, i když jsem někde četl, že by to snad nemělo už moc dlouho trvat. Dnes se ale experimentuje s jinými způsoby léčby. Zatímco doktor Sayer používal chemické látky, které nahradily a opravily vypálená chemická spojení v mozku, novější výzkum míří k biologickým způsobům a sice vstříknutím kmenových nervových buněk prasat do lidského mozku. V jednom dokumentu jsem viděl, že mají opravdu dobré výsledky, přestože to zatím funguje u lidí, kterým mozky vypálily pouze nekvalitní léky. U těch, jimž to způsobily nemoci, ať už Alzheimer (úbytek neuronů a návazně acetylcholinu v mozku potřebného pro přenos nervových vzruchů) či Parkinson (poškození mozkových center vyrábějících dopamin, který přenáší nervové vzruchy), to nefunguje trvale, protože ty nemoci postupně zničí i nově vstříknuté kmenové buňky. Nemyslete si, nedělám chytrýho, prostě jsem si o tom něco zjistil, protože mě to zajímalo. (27.12.2005)

Před projekcí jsem se zařekl, že prostě neuroním ani slzu. Hodinu a padesát čtyři minut se mi to dařilo celkem slušně, pouze husí kůže a trocha špatného pocitu, ale v posledních pár scénách to nešlo, spustilo se slzavé údolí, odpálil emocionální granát a já jsem stále plný šrapnelů. Awakenings je neuvěřitelně lidský film, který pomalu plyne, silně působí na člověka od první minuty a dává mu zabrat, střídají se pocity radostí (skupina ožívá) a smutku (Leoparda odvádí do vězeňské místnosti), nadšení (procházka městem při Time Of The Season) a zklamní (epilog v psané podobě). Pocitů zažijete spoustu, ale všechno umocňují herecké výkony, De Niro byl fantastický, tenhle herecký koncert, avšak smutný se zapíše do dějin. Williams zahrát svojí postavu civilně a lidsky. Celkové osazenstvo v ústavu dosahuje obrovských výkonů, perfektně zobrazují změny po lécích a následných neúspěších. Krásný film, a možná bych ho srovnal i Formanovým Kukaččím hnízdem. Někde mezi čtyřmi až pěti. (08.06.2008)