Bolesť a sláva

Mé první setkání se španělským režisérem Almodóvarem. Zaujaly mě hlavně poetické scény, v nichž hlavní hrdina snímku (často pod vlivem heroinu) vzpomíná na své dětství a především na svoji matku. Salvátorův svět "tady a teď" mě naopak moc nefascinoval a moc jsem mu nerozuměl. Jeho tělo i duše trpí a zdá se, že je téměř nemožné, že by se mu mohlo podařit se odrazit ode dna propasti, do níž pomalu ale jistě padá. Film je však pro mě zajímavou výpovědí o síle setkání s druhým člověkem a o naději, kterou mohou takováto setkání přinést. (20.07.2020)

Banderas a atmosféra = brilantnosť! Ale Záver ma posadil na riť (teda nie, že by som pri tom dovtedy stál... ale chápeme sa...). Nenápadný film, ale s takou pevnou režisérskou rukou podchytený až musím siahnuť do šuflíku po slovo, s ktorým nerád plytvám, ale tu ho musím vytiahnuť: Geniálny. Za 5 to nevidím asi jedine z toho pohľadu, že toto nie je úplne môj preferovaný štýl filmárčiny, ale objektívne sa tomuto "nízkemu" hodnoteniu trochu divím... Každopádne Pedro mi dal rázny dôvod zmapovať si jeho mnou ešte neprebádané pokusy. (11.03.2020)

Starý dobrý Pedro Almodóvar vypráví melancholicky zabarvený příběh, jenž by při troše dobré vůle mohl z velké části vycházet z jeho vlastních vzpomínek a zkušeností. Až natolik věrohodný mi snímek Bolest a sláva připadá. Obsazení právě Antonia Banderase do hlavní role tomu rovněž dost nahrává. Poklidně plynoucí film se silnými emocionálními momenty ocení zejména jedinci, kteří už mají něco odžito. Mezi ně se pomalu a jistě začínám řadit i já. (85%) (26.08.2021)

Nie som nejaký veľký Almodóvarov znalec, ale videl som od neho už niekoľko filmov a tak polovica z nich sa mi páčila. Tento film obsahuje do veľkej miery autobiografické prvky, ktoré si vychutnajú práve režisérovi znalci. Oceňujem, že dej tentoraz neobsahoval príliš prekombinované prvky. Problém je, že to ani nemá nejakú poriadnu zápletku. Je to len také nesúvislé spomínanie. Hlavným kladom filmu je jednoznačne skvelý Banderasov výkon. Konečne zase dostal príležitosť skutočne hrať. A zase u Almodóvara. Asi by sa mal na Hollywoodske béčka vykašlať. Najviac ma bavila línia medzi Banderasovou postavou a jeho matkou. A to jak v období jeho detstva, keď bola pre neho všetkým, tak aj v dospelosti, keď bola stále pre neho najdôležitejšou osobou. Zvyšné línie mi pripadali, že vyzneli tak nejak do prázdna bez poriadnej pointy. Vizuálne to je ale znova vymazlené a aj keď sa vo filme vlastne nič poriadne nedeje, tak vďaka hereckým výkonom film nenudí. 6/10. (10.09.2019)

Dnes jsem měla Kinoden. Začala jsem Almodóvarem a končila Rocketmanem. Na první film jsem neměla moc náladu, na druhý se vyloženě třásla. A? Jak už to tak bývá, výsledek překvapil. Superlativy šetřit nemíním. Není pro každého, ale mě film vcucnul, semlel a na konec vrátil, spokojenou, zpět do mého světa. Dýchly na mě časy, kdy jsme na Pedrovo filmy chodili do staré Minikinokavárny, cítila jsem to samé, co u filmu Vše o mé matce nebo u knih, které jsem od něj kdysi četla. Banderasovo civilní pojetí této role mi mimořádně sedělo. Chlapík zaválel! A Penélope, která mě baví dávno, byla v roli maminky tak autentická, že jsem jí to zbaštila i s navijákem. Výborná! Kamera, hudba, střih, scénář, Madrid a ta koncovka? V posledních letech mě Almodóvar nějak pustil, nehrál na tu moji strunu, ale po dnešku jsem zase jeho. A velmi mě to těší! (28.05.2019)