Iná sestra

Příběh sám sice nebyl komplikovaný, ale zároveň ani mravokárny a zbytečně srdcervoucí, což u tohohle tématu potěšilo. Juliette Lewis i Giovanni Ribisi odvedli hodně dobrý výkon, jasně, nevypadali úplně jako mentálně postižený člověk, ale já jsem jim to věřila. Diane Keaton se tady předvedla v méně obyvklé, totiž vážné roli a vida, ona to umí i bez přehrávání :)) (09.03.2005)

Po delší době jsem si pustil trochu té romantiky s příchutí komedie a musím říct, že jsem spokojen. Moc mne potěšil především Giovanni Ribisi, zato mi trochu vadila upjatá matka ztvárněná Diane Keaton, než jsem si připustil, že takhle to je - matky jsou prostě matky. Přiznám se bez mučení, že těch zhruba patnáct minut v závěru filmu mi vehnalo slzy do očí. (18.03.2012)

Je třeba přijmout tu hru, ale pokud to divák udělá, dostane se mu jednoho z nejzajímavěji pojatých romanťáků. Není to bůhvíjaké umění, i když herecky na výši, ale je to lidské, místy trapné, místy roztomilé, místy velmi silné. Ústřední dvojice Lewis-Ribisi se vcelku herecky vytáhla, Diane Keaton jako matka je opravdu dokonale hrůzostrašná. Velmi potěšilo. 80% (25.01.2016)

Trochu iná láska, iná sestra, iné dieťa a asi aj iná matka. Matka príliš upätá na svoju dcéru má na takéto svoje zmýšľanie dôvod, táto prvá časť filmu, ktorá rieši rodičov, bola excelentná. Ich rozhovory, hádky, rodinné stretnutia bolo radosť sledovať. Potom, bohužiaľ, nasleduje typické americké pokračovanie príbehu, ktoré ma mierne sklamalo. Po skončení filmu som si želal, aby film nebol americký, ale napríklad francúzsky, a ja by som mu mohol dať spokojne plný počet. –––– Vy chcete, aby zůstala malým dítětem po celý život, nebo jí poskytnete možnost, aby se stala dospělým člověkem? Nezávislostí získá Carla něco, co vy ani já ji nikdy dát nemůžeme. Důstojnost. (14.06.2016)

"Bude dobrá, nebojte." Další z filmů, který jsem už kdysi dávno viděl, ale pak na něj zapomněl, aby mi jej připomněl docela jiný film. A i tentokrát mě Jiná láska dostala úplně stejně jako tenkrát. Juliette Lewis, která patří k mým oblíbeným herečkám, prostě ještě nikdy nebyla roztomilejší, ovšem ani Giovanni Ribisi rozhodně není nepřesvědčivý. Tuto dojímavou komedii mám však rád také proto, jak prostřednictvím povahových kontrastů hlavních hrdinů, či rodinných hádek bezprostřední dívky Carly s její pokryteckou matkou Elizabethou ukazuje licoměrnost snobské společnosti bigotních Američanů. Takže je tedy velká škoda, že tento pokus o nějaký hlubší příběh, zobrazený rovněž traumatizujícími vzpomínkami jeho hlavní hrdinky, nakonec postupně ustoupil té přeslazené romanci, jejíž závěr byl opět přesycen tím typicky americkým militaristickým patriotismem. Přesto všechno lze toto romantické dílo stále považovat za první snímek, věnovaný tématu milostných vztahů mentálně postižených lidí, kterému se věnovali rovněž čeští tvůrci ve filmu "Nuda v Brně", z roku 2003. (18.11.2016)