Cez prsty

Oddechovka za současné situace téměř ideální. Vzhledem k tomu, že je poměr trapnosti a vtipnosti vyvážen přesně rovnocenně, je to za mě takových lepších šedesát procent. Langmajer má sice zbytečně starý vzhled, ale jako vždy hraje naprosto skvěle a dámské duo je vhodně vybráno. Sportovních komedií moc nemáme a na tuhle se fakt dá dívat. Takže celkový dojem pozitivní. (16.03.2020)

V seriálových počinech scenáristy Petra Kolečka alespoň často figuruje Jan Prušinovský coby tvůrčí autorita revidující jeho scénáře a dodávající jim dramaturgicky pevnější a věrohodnější tvar, zatímco v Kolečkově filmové tvorbě tato autorita znatelně chybí a výsledkem je mnohdy nevtipný, sexistický a hloupý blábol (viz též Bajkeři či Padesátka). Komedie Přes prsty není výjimkou, přičemž Kolečko ji i režíroval (což původně nebylo v plánu, šlo o nouzové řešení) a ku prospěchu věci to není. Děj filmu je otřesný a šovinistický a kromě toho má snímek zásadní problémy i s vypravěčským tempem, nepřesvědčivými dialogy, prkennou a neobratnou realizací mnohých scén i s křečovitou či v lepším případě rozpačitou prací s humorem. Ženy tu hrají roli iracionálně uvažujících fyzických objektů určených zejména pro vizuální a sexuální potěchu, a to včetně dvojice hlavních hrdinek, které jsou předurčeny skončit v posteli i s chlapem, kterého ještě před pár hodinami považovaly za starého, odporného úchyla (ale pak se pousmály jeho poznámce týkající se jejich pozadí). Muži se chovají jako hovada, ale nejsou za to nijak postihováni ani káráni, ženy jim i tak bez okolků podléhají a každou špatnost okamžitě odpouštějí. Langmajerova postava je vykreslena jako zkušený svůdník, který nakonec udolá každou, aniž by se musel nějak moc snažit, ale přitom jde zároveň o zhuleného manipulativního povaleče, který bez vyžádání předvádí své přirození na veřejnosti a je přesvědčen, že s ženami spí pro jejich vlastní dobro. Když se pak žena ohradí, je to považováno za hysteričnost a přehnanou reakci (viz bizarní scéna, v níž je naštvané hrdince nabídnuta sklenice džusu a ona ji, protože je volejbalistka, namísto afektovaného shození ze stolu rozplácne dlaní, takže si pořeže šlachy). K příjemné letní oddychové zábavě to má daleko. (27.08.2019)

Vyletněná komedie z atraktivního prostředí beach volejbalu stojící na chemii ústřední trojice, která funguje téměř bezchybně. O smích se tu stará především Langmajer v roli stárnoucího seladona, který mě několikrát dostal do kolen, Nesvačilová je tu za tu roztomilou a Petře Hřebíčková to tady sedlo jako už mnohokrát předtím. Samozřejmě že se film nevyvaruje určitých klišé a Kolečkovi občas zahapruje i samotná režie, ale to vlastně k podobným filmům patří. Bavil jsem se víc, než jsem čekal. 75% (06.05.2021)

Sportovní tematika není zrovna můj šálek kávy, na druhou stranu byly mnohé obrázky hezké. Příběh měl hlavu a patu, byť občas se vyvíjel trošku kostrbatě. Ale táhl ho pouze výborný Langmajer, děvčata se chovala občas hloupě a spíše sekundovala. Některé vtipy byly povedené a upřímně jsem se zasmál. Navíc kvituji, že mistrovství se konalo v Ostravě, nikoli u moře, kam mají filmaři tendenci jezdit makat kvůli dvěma záběrům. Tři a půl a klidně někdy znovu. (01.02.2020)

Poté, co jsem viděl Román o pokročilé, si už dám velkej pozor, než o nějakým filmu prohlásím, že je sexistickej. Jinak by to totiž rozhodně platilo i o Přes prsty, kde je Langmajer naprosto ukázkovej šovinistickej macho. A s takovou vizáží bezdomovce se prostě nechce věřit, že by tak snadno sbalil holky typu Hřebíčkové nebo Nesvačilové. Ale to se dostáváme k hlavnímu problému: a tím je scénář. Budu jen papouškovat, co už tu bylo řečeno, ale právě na tomto filmu bylo strašně vidět, jak Kolečkovi chybí Prušinovský (nebo jiná autorita ještě nad Kolečkem, která by jeho sepsané vlhké sny kočírovala). Scénář je tak moc plný klišé, že mě po zhlédnutí filmu bolelo za krkem, jak jsem nevěřícně kroutil hlavou. A stejná klišé obsahují i režijní prvky: Kolečko prostě něco viděl v televizi, takže nabyl dojmu, že určité scény "tak točit má". No, nemá, co zafunguje jednou dvakrát, už napodesáté nebo posté prostě nefunguje. A taky - a to mě zrovna u Kolečka překvapilo nejvíc - nefunguje humor. Aspoň to jsem myslel, že tenhle úchyláček má zmáknutý, a až teď se ukazuje, že za humor můžou spíš další tvůrci než samotný Kolečko. Takže pokusy o hlášky, které hercům ani herečkám prostě nejdou přes pusu, nejsou vtipný - jo, natočit komedii se správným timingem vůbec není lehký, naopak. Když se v kině Lngmajerovým sexistickým vtípkům chichotá jen herečka na plátně, zatímco publikum je zticha, něco je blbě. Naštěstí se film pomalu, ale jistě rozjíždí. První polovina je fakt špatná a nic se v ní neděje, což se v druhé půli přece jenom zlepší, jakkoli je rozuzlení jasné na míle dopředu. A taky - a to už na sexistickou vlnu najedu taky - se na Hřebíčkovou i Nesvačilovou hrozně pěkně kouká. Takže abych to zkrátil jedním slovem: zklamání. (19.09.2019)