Cez prsty

Žel, taková česká komediální klasika, trapně předpověditelný, romanticky-sexistický flák v tuctové režii na jedno použití, ve kterém Jirka Langmajer mrhá svým hereckým talentem, ale zachraňuje, co se dá, to se musí nechat, chvílemi povedené hlášky prezentuje opravdu výborným způsobem, ale člověk ho tak trochu lituje, stejně tak inspirativně vitální Zdenu Hadrbolcovou, která v pár větách dokáže víc, než někteří "herci" v celém filmu. Každopádně nepochybuji o tom, že většinové publikum se bude královsky bavit. [Kino Citadela - Litvínov] (30.08.2019)

Film, který se strašlivě vleče, křečovitě se snaží o humor (zvlášť když dojde na „hlášky“), je neobratně, bez jakéhokoliv citu pro rytmus a komediální timing sestříhaný (nemluvě o občasných chybách v kontinuitě a celkově prapodivné návaznosti některých scén), a plný naprosto planých scén bez humoru či čehokoliv pro příběh jinak přínosného. Pro srovnání si doporučuji pustit libovolný dialog z Mostu!, jehož původní, následně však výrazně pozměněný scénář Kolečko napsal, a uvidíte, jak jej Prušinovský svým inscenačním umem a herci svou sehraností dokázali oživit. Přes prsty je oproti tomu, a navzdory atraktivnímu prostředí ženského beach volejbalu, film bez jiskry, který od začátku do konce hrozně drhne. Více tady. 30% (22.08.2019)

Tvorbu Petra Kolečka jsem si v posledních letech hodně oblíbila. Bohužel si umí vybrat i slabší chvilky a patří k nim i jeho režijní debut. Komedie z prostředí profesionálního beach volejbalu o nejlepších kamarádkách, které si lžou a vymění si chlapa? Ano, za určitých okolností by se mohlo jednat o dobrou zábavu. Film ale nepodrží ani herecké výkony (jediným tahounem je Langmajer, hlavní ženské postavy byly napsány na facku a jejich představitelky navíc nepovažuji za dobré herečky), ani zoufale nevtipný scénář. Alespoň jsem ale udělala dobrý skutek, protože jsem vytáhla do kina tátu s tetou a ti se výborně bavili. Já teda ne. (10.09.2019)

Když napíšu, že je to zatím nejlepší Kolečkův film, tak co? Je to pochvala? V jeho případě asi jo... Hele, já nebudu psát, že takovejhle blábol dokáže sepsat každej. On by se totiž někdo mohl zeptat, proč když jsem tak chytrej, tak taky něco nenapíšu, že jo? Já totiž asi nepotřebuju, aby tady o mně nějakej Pepinec psal, že jsem filmařský ťululum, který má o Kolečko míň. Netvrdím, že nemám rád povrchní zábavu. Mám, ale nerad se při ní cejtím trapně. A tady to teda bylo prožitkově kostrbatý jako Langošův běh po Praze... Uznávám, že tohle je filmová recenze jak noha, ale nebyl jsem to já, kdo vymyslel, že odteď budeme recenzenti. (17.02.2021)

Přišlo mi to prázdnější, než by mi bylo milé. Petra Hřebíčkový začíná být hodně fajn a sympatická, Langmajer je přesný (když začal zpívat Lucii, málem jsem si smíchy ustříkl) a dost hlásí (škoda, že se o komičnost filmu postará, místy poměrně křečovitě, jen jeho role), Dyk pořád ne/herecké poleno, když on, to už může před kameru fakt každý. Ale čekal jsem více. A tak největším potěšením a radostí filmu zůstává nesmrtelné a stále silné: Kapkama se proplétám, co rytmem samby zní... (19.01.2020)