Frankie a Johnny

V roce 1991 natočil Garry Marshall možná ne úplně všeobecně známý, ale rozhodně nejlepší snímek své bohaté kariéry! Divadelní hru na jejíž motivy je film natočen jsem neviděl, tudíž nemohu srovnávat. Ústřední dvojice je naprosto vynikající a vhodně ji doplňují i vedlejší postavy. Film beru i jako jakousi nenápadnou poctu tradičním malým americkým fast foodům a jejich zaměstnancům. (14.10.2010)

Review filmů s Michelle Pfeiffer #11: Hodnocení filmů je vždycky subjektivní. Málokdy poznám již při jejich sledování, že pro mě budou něčím zásadní. A když už, tak je to většinou samotným hypem nebo povinností, že tahle filmová ÚDÁLOST se mi prostě musí líbit. Většinou je to ale až v okamžiku, kdy dobíhají závěrečné titulky a ještě pár dnů poté. Pomalu ve mně zraje neurčitý pocit, který se pak promění v konkrétní emoci, jenž pak pro mě shlédnutý film už navždy ocejchuje. A přesně toto se stalo i u „Frankie & Johnny“, což mě překvapilo o to více. Nepokládal jsem to za nic výjimečného, ale šeredně jsem se pletl. Protože tahle romantika už pro mě výjimečná vždycky bude. Možná je to nejspíš tím, že hlavní dvě postavy v něm „dýchají“. Frankie a Johnny jsou newyorčané, kterých je v městě nekonečné noci nepočítaně. A právě možná proto jsou tak zásadní. Pacino a Pfeiffer jsou dokonalá dvojka, které uvěříte každý nádech, a zejména ženská část ústředního páru je fascinující. Marshall byl za její obsazení hodně kritizován („příliš krásná“), ale tahle sázka na (ne)jistotu vyšla báječně. Protože i když Pfeiffer krásná skutečně je, je to právě její krása, která je pro její smutek ten největší handicap. Což ji činí ještě zranitelnější. Našel bych i pár slabších míst, ale ty bez problému přebije každá chvíle, kterou spolu hlavní dva aktéři stráví. V těchto okamžicích zapomenete na dění kolem a zcela se soustředíte na lásku, kvůli které je nutné bezelstně obětovat naprosto vše. „All you need is Love,“ zpíval už John Lennon a beznadějní romantici tohle krédo prosazují všemu navzdory. Počítejte do té skupiny i mě. Jsem totálně zamilovaný do „Frankie a Johnny“ – a konečně jsem i dost starý na to, aby mi bylo jedno, zda je to vkusné nebo ne. (28.03.2022)

Frankie and Johnny som doteraz poznal iba ako pieseň spievanú Elvisom Presleym. Michelle Pfeifer príliš nepoznám, ale Al Pacino tróni v mojej hereckej top ten. O romantických filmoch som už viackrát napísal, že buď ma chytia alebo ma nechajú ľahostajným. V oboch prípadoch nie je vôbec rozhodujúce, ako film zapôsobil na väčšinu divákov, dokonca ani to nie, ako na mojich obľúbených užívateľov. Tento film ma trochu sklamal. Nerozumel som dialógom a správaniu sa ústrednej dvojice, ktoré mi bolo cudzie a málo pochopiteľné. Nepočul som originál, ale hlas Veroniky Žilkovej sa mi k Michelle Pfeiffer nehodil. (09.05.2014)

Ty divadelní základy v téhle romantice jsou hodně cítit. Co si zkusili v 80. letech DeNiro s Meryl Streep musel samozřejmě vyzkoušet i Big Al. Ti dva byli zkrátka rivalové každým coulem. Člověk každopádně v tomhle kousku může jen závidět Pačínovi čas strávený s čarokrásnou Michelle. Beru to i tak, že Al musel vztah mezi nimi po Scarface přeci jen vylepšit :) 65% (11.10.2021)

Skvělý film, kde postavy mají normální práci, uvěřitelný dialogy a prostě se chovaj tak nějak všedně. V dnešní době hypervyumělkovaných romantických komedií to působí až neuvěřitelně. On vůbec skoro padesátiletej Al Pacino opravdu není tradiční hlavní představitel do role svůdníka. Herecky mě tam nadchla Michelle Pfeiffer. Nikdy jsem jí nijak extra nemusel, ale tato role jí sedla. (21.06.2011)