Obsahy(1)
Dokument Zora Ulla Keslerová: česká královna exploatačního filmu je portrétem výjimečné české herečky světového formátu. Zora Keslerová na ploše celovečerní stopáže, vypráví o vzniku kultovních filmů jako je Antropophagus, nebo Cannibal Ferox a vzpomíná na italské mistry žánrového filmu Lucia Fulciho, Joe D´Amata, či Bruna Matteie. Během vyprávění o snímcích, ve kterých ztvárnila nezapomenutelné role, odhaluje příběh neobvyklého života, houževnaté povahy a touhy jít za svým snem. (CS Film)
(viac)Videá (1)
Recenzie (20)
Zpracováním opravdu nuda. Nejdřív vypráví Zora Keslerová, pak Martin Jiroušek a pak je ukázka z filmu, o kterém vyprávěli. A tak pořád dokola. Prvních dvacet minut to ještě vypadá, že se autor snažil o alespoň nějaký střih, ale pak už je to opravdu těžká rezignace na jakýkoliv styl. Přitom obsahově je to docela zajímavý dokument a kdyby nebyly rozhovory poskládány separátně, ale doplňoval by je ve správný moment obraz, šel bych o dvě hvězdy výš. Už proto, že by byl celý film o dobrou třetinu kratší. Teď mě navíc překvapuje, když čtu, že je to dva roky starý film. V takovém případě jdu s hodnocením dolů – od člověka, který očividně netočí poprvé, bych čekal mnohem víc (minimálně kvalitní obraz a lepší oko při výběru fontu na plakát, ty dvě typografické chyby jsou hnus). ()
-No a ta smrt s tím podříznutím, to se taky povedlo. To umim, dycky zemřu docela pěkně, proto mně taky všichni hororoví mládenci volali. Nejlepší smrt jsem předvedla v tom Cannibal Ferox. - Ano, umírat a před tím ječet, to Zora opravdu umí. Tentokrát nehodnotím dokument podle technických kvalit a celkového zpracování, nýbrž podle obsahu. Milé připomenutí filmů, které člověk zná a mnohé patří mezi jeho oblíbené. Tedy mé oblíbené. Z tohoto pohledu jsem si vyprávění Zory užil. ()
V kontextu českého dokumentu vyjímečné dílo, a to ani ne tak svým zpracováním (mluvící hlavy prokládané ukázkami filmů), jako obsahem. Asi vůbec první celovečerní dokument, zcela věnovaný eurohorroru, konkrétně té nejvýraznější české stopě, jaká byla do jihoevropské horororvé kinematografie udělána. Zora Ulla Keslerová má na co vzpomínat a dělá to s chutí, kterou ocení především znalí fandové. Pokud vám jsou jména filmů, které vidíte v její filmografii, známá, její vyprávění, doplněné o zasvěcené komentáře Martina Jirouška, si užijete. V opačném případě jí dejte šanci, aby vám otevřela dveře k tomu nejlepšímu, co bylo kdy natočeno. ()
Výborný dokument režiséra Romana Vojkůvky, který má na svědomí mimo jiné párek pro mě celkem kultovních hororů 'Total Detox' a 'Někdo tam dole mě má rád'. Pro mě, jako fanouška brakových italských hororů ze sedmdesátých a osmdesátých let je tento dokument naprostá pecka. Nesmírně poutavé povídání o legendárních tvůrcích, jako jsou Lucio Fulci, Umberto Lenzi, George Eastman, Joe D´Amato nebo třeba Bruno Mattei a o natáčení kultovních snímků, například 'Cannibal Ferox' , 'La ragazza del vagone letto' nebo 'La Vera storia della monaca di Monza'. Spousta unikátních informací a zábavných historek z úst jedné z tehdejších hereckých ikon béčkové italské tvorby, kde hlavní roli hrál sex a násilí, prokládané komentářem filmového kritika a žánrového odborníka Martina Jirouška. Zora se mi hodně líbila v atmosférické pecce 'Antropofág', ale jinak jsem ji vždycky vnímal spíše vlažně. To asi hlavně proto, že jsem o ní vlastně nic moc nevěděl. Nedávno jsem však četl její neméně skvělý rozhovor pro Howard a herečku si velmi oblíbil jako osobnost. A tento vyčerpávající dokument to jenom podtrhává. Docela drsná a zdravě sebevědomá žena, se pro mě stala jednou z nejzajímavějších českých hereček. Nejvíce mě asi pobavily vzpomínky na Fulciho, důvod proč někteří herci šli do natáčení 'Žen od hluboké řeky' a pak ten žárlivý Hapka, ten mě fakt rozesmál :). Díky tvůrcům, za skvěle odvedenou práci. ()
Česká a snáď i slovenská kráľovná. Klasický dokument so skutočne relevantnými informáciami. Klasický v tom najlepšom zmysle slova (striedačky na Zoru, filmového znalca a ukážky z filmov). Kameňom úrazu je zvuk. Jednotlivé segmenty nie sú akusticky zosúladené, takže ak do rozprávania vpadne ukážka z filmu, vyskočíte zo sedadiel, lebo decibely narastú asi tak o 35 bodov stupnice, čo je neskutočne rušivé. Okrem toho ani v tak dlhom dokumente som sa stále nedozvedel, vďaka čomu Zora bezproblémovo pendlovala medzi komunistickou Prahou a Talianskom a či jej priezvisko je skutočné alebo pragmaticky vybrané (veľmi efektne sa vyníma na obrazovke). Každopádne som rád, že Zora stále vyzerá výborne a že vodopád informácií, po ktorých túži srdiečko fanúšika je veľmi výdatný a pozornosť pohlcujúci (ani som si nevšimol, že to malo sto minút). ()
Reklama