Edmond

Něco málo o vpravdě nezastupitelné úloze múzy ... v nelehkém životě mladého, snaživého, leč až dosud nepříliš úspěšného dramatika. A vězte, že když se řekne múza, nemusí jít pokaždé o onu éterickou a nepolapitelnou nezemskou bytost, která stejně jako pověstné štěstí chodívá dokola, nežli se unaví a uvolí se na někoho - či spíše k někomu usednout. Příběh sám je pak úsměvný i jímavý, přičemž mu nelze upřít půvab a jiskru mládí - ani moudrost a nadhled stáří, když po svém převážně nevážně vypráví o vzniku jedné z nejslavnějších divadelních her historie. (28.06.2022)

Kto by nepoznal preslávenú divadelnú hru Cyrano z Bergeracu, ktorá v roku 1897 spôsobila priam divadelnú revolúciu? Pozadie vzniku tejto hry je viac než len zaujímavé, a práve o tom je tento film, v ktorom vidíme prekvapivý úspech experimentu Edmonda Rostanda. Film sa mi páčil, parížska atmosféra a čaro 19.storočia tu bolo príjemne citeľné, a výsledok je podľa mňa naozaj kvalitný. Malo to v sebe drámu, ale aj dôvtip, romancu, múzu, tajuplnosť, zámenu identít, dilemy, balans medzi úspechom a sklamaním,... všetko sa to pekne prelínalo takmer počas celého deju, až do samého konca. Niekto takéto "šarády" až tak nemusí, ale ja som milovník klasiky a Shakespeara, kde sú takéto tendencie používané dosť často, takže mne sa to páčilo. Zaslúžené 4* (od piatich to delili jedine nie až tak vydarených dialógov) (29.10.2022)

Prostě se to najednou přihodilo, účinek se dostavil a já konečně přišla na chuť milostnému veršovanému dramatu Edmonda Rostanda Cyrano z Bergeracu. Michalikův film, vyprávějící komediálně-dramatický příběh o zrodu a premiéře této veleslavné divadelní hry, mě natolik okouzlil, že se budu muset poohlédnout po nějakém starším zpracování Cyrana. (80%) (13.05.2022)

Vhled do klasické literatury s dojemnými okamžiky. 1)  Nevím, do jaké míry vznik snad nejslavnější francouzské hry probíhal tak, jak jej zobrazili ve filmu. Ale klidně by to tak být mohlo, co myslíte?_____ 2)  36letý scenárista a režisér (jindy též herec) Pařížan Alexis Michalik vytvořil film podle vlastní divadelní hry (spoluautor Albin Michel) z roku 2016. Inspiroval ho film Zamilovaný Shakespeare. Chtěl napsat něco podobného, ale s francouzskou stopou. Nenašel však investora a tak projekt uložil k ledu. Poté, co navštívil divadelní představení Shakespeare In Love, rozhodl se, že svůj scénář přemění v divadelní hru. Ta získala veliký úspěch, díky němuž se Michalikovi podařilo posléze sehnat na film peníze. Inu, podivné jsou cesty osudu..._____ 3)  28letý Thomas Solivéres (Edmond) tu, pravda, moc ze své mladické přitažlivosti neuplatnil. V dobovém ohávení s knírem a s málo vlasy nebyl skoro k poznání._____ 4)  Své služby filmařům poskytlo plzeňské Tylovo divadlo a dále pražské Divadlo na Vinohradech (exteriéry divadla de la Porte Saint-Martin, kde vznikl Cyrano) či Stavovské divadlo (exteriéry divadla du Palais Royal, kde vystupovala Sára Bernhardtová) či karlovarská Mlýnská kolonáda jako stanice dostavníků._____ 5)  Puristovi ve mně se chce poznamenat, že Ravelovo Boléro, které zní jako hudební podklad ve filmu, vzniklo až v roce 1928, zatímco děj filmu probíhá na konci roku 1897._____ 6)  Všiml jsem si jemné ironie, dost vzácné ve francouzských filmech. Setkání s Antonem Pavlovičem Čechovem v podniku U krásných slepiček (Aux belles poulles) mě vzalo za srdce._____ 7)  Nakonec mám prakticky všechny postavy ve filmu rád, což se mi jinak moc nestává._____ 8)  Výstižný koment: gudaulin****. (16.06.2022)

V Česku prakticky neznámý herec Alexis Michalik okusil, jak je pohodlná režisérská židle, a zrodila se příjemná, jiskřivá komedie, jakých filmová velmoc Francie v posledních dvou dekádách produkuje jako šafránu. Edmond není jen úsměvná hříčka o vzniku jedné z nejslavnějších her, tedy o Cyranovi z Bergeracu, je to především film o epoše Belle Epoque, tedy "krásných časech" třetí republiky rámované léty 1890 až 1914, kdy Francie prožívala dobu prosperity, respektu vojenské mocnosti a stala se světovým centrem umění a módy. Zrodilo se specifické francouzské umění žít a užívat si, které ve filmu rezonuje. Ve snímku se sice nepředvádí nejznámější hvězdy francouzské kinematografie, ale označit zúčastněné za druhou ligu by bylo nactiutrhačství. Pokud někdo přirovnává Edmonda k Zamilovanému Shakespearovi, tématická blízkost tady je, ale u něj jsem se přes opakované pokusy nedokázal nikdy dostat až na konec, zatímco Edmond se mi strefil do vkusu i do nálady. Celkový dojem: 80 %. (04.02.2021)