Bažina

1. řada: **** Rojst ’84 (pojďme v tom udělat pořádek za Poláky), je vizuálně neskutečně dobře zpracované. Totáč v osmdesátkách nikdy nevypadal tak dobře. Za sebe jsem úplně nebyl na větví ze scénáře. K hlavní linii (dvojitá vražda) se paralelně rozkrývají okolnosti vedlejší linie (dvojitá sebevražda), s tím, že ještě visí někde na pozadí události z konce války. O těch se mluví jen v náznacích a upřímně zbytečné rozmělňují pozornost. Máme tedy prakticky 3 různé události, ke kterým se střídavě probírají informace. Za mě to bylo spíš otravné (zdržuje to od hlavní linie), i když je zde snaha vše (nějak) zdánlivě propojit. Co mě osobně mrzelo dost je nelogičnost některých postav (respektive jejich motivů). Díky tomu jsou některé zvraty scénáře těžko uvěřitelné a jen při malé ztrátě pozornosti nastává v dějí chaos. 2. řada: *** 13 let po událostech z první řady se setkáváme s řadou “starých postav” (které moc nezestárly) během povodní na které osobně dobře pamatuji, kde řešíme (nečekaně) mrtvolu ve vodě (po protržení hrázi). Roli “druhé linie” tady plní vyprávění o událostech z roku 1945 (o těch co se mluvilo jen v náznacích minule). Aby toho nebylo málo, přidává se ještě linie třetí (klasika). Tentokrát je to ještě větší guláš než minule a když se na konci vše propojí, místo “wow” se dostavilo “wtf”… V ději/scénáři je několik míst, které zůstanou divákovi i po ukončení série zcela utajeny (př. co jí to Ještěr pošeptal?). Asi největší zklamání jsou pro mě úvodní titulky, které zcela postrádají smysl (nejen v případě řady první, ale i druhé). Jejich logika mi prostě zůstala utajená. A díky tomu prostě zůstává ze seriálu dojem, jako kdyby se něčeho hodně vynechalo, nebo se scénář “vymakaně” jen tváří. (30.09.2021)

Rojst ’84 (pojďme v tom udělat pořádek za Poláky), je vizuálně neskutečně dobře zpracované. Totáč v osmdesátkách nikdy nevypadal tak dobře. Za sebe jsem úplně nebyl na větví ze scénáře. K hlavní linii (dvojitá vražda) se paralelně rozkrývají okolnosti vedlejší linie (dvojitá sebevražda), s tím, že ještě visí někde na pozadí události z konce války. O těch se mluví jen v náznacích a upřímně zbytečné rozmělňují pozornost. Máme tedy prakticky 3 různé události, ke kterým se střídavě probírají informace. Za mě to bylo spíš otravné (zdržuje to od hlavní linie), i když je zde snaha vše (nějak) zdánlivě propojit. Co mě osobně mrzelo dost je nelogičnost některých postav (respektive jejich motivů). Díky tomu jsou některé zvraty scénáře těžko uvěřitelné a jen při malé ztrátě pozornosti nastává v dějí chaos. (30.09.2021)

13 let po událostech z první řady se setkáváme s řadou “starých postav” (které moc nezestárly) během povodní na které osobně dobře pamatuji, kde řešíme (nečekaně) mrtvolu ve vodě (po protržení hrázi). Roli “druhé linie” tady plní vyprávění o událostech z roku 1945 (o těch co se mluvilo jen v náznacích minule). Aby toho nebylo málo, přidává se ještě linie třetí (klasika). Tentokrát je to ještě větší guláš než minule a když se na konci vše propojí, místo “wow” se dostavilo “wtf”… V ději/scénáři je několik míst, které zůstanou divákovi i po ukončení série zcela utajeny (př. co jí to Ještěr pošeptal?). Asi největší zklamání jsou pro mě úvodní titulky, které zcela postrádají smysl (nejen v případě řady první, ale i druhé). Jejich logika mi prostě zůstala utajená. A díky tomu prostě zůstává ze seriálu dojem, jako kdyby se něčeho hodně vynechalo, nebo se scénář “vymakaně” jen tváří. (30.09.2021)