เธอคือพรหมลิขิต
You're My Destiny
Recenzie (1)
To, co jsem si dala již dvakrát, mě oslovilo i potřetí. Po tchajvanském a korejském zpracování též látky přichází Thajci a obdobně jako u Full Housu pojali celý příběh o něco realističtěji. I když jak moc reálné může být, že si dva omámení lidé, kteří se absolutně neznají, vrznout a ještě se jim to povede tak dobře, že z toho vznikne někdo třetí? Musím ovšem uznat, že zdejší hlavní hrdina nebyl takový psí čumák, byl pozornější, hodnější, celkově tady nebyla jediná „svině“, když to tak řeknu. Ale to vůbec neubíralo na dramatičnosti, obzvlášť ve chvílích, kdy k tomu hrála hudba, která by klidně padla na pozadí u scény, kdy nějaký fantasy hrdina jde vymlátit nepřátele. Upřímně herecké výkony nebyly špičkové, ale celkový dojem to nijak zvlášť nekazilo. V podstatě mě to bavilo jako předchozí verze. Kdybych je měla srovnat, tak tchajvanská je nejvíc komediální, korejská nejvíc melodramatická a thajská taková nejvíc přirozená. A všichni jsou tam o něco hodnější, milejší a vlastně je to docela odpočinkové podívání. Kromě tedy té části s ALS, to bylo už trošku přes, ale chápu, že to potřebovali, aby mohli postupovat stejně jako v předchozích verzích. Dobré 3*. ()