Příběh Glenna Millera

Americký životopisný doják... Příběh podaný bez výraznější gradace, i navzdory načrtnutí zajímavých profesních překážek titulní postavy v náročné cestě ke slávě to působí jako hladká pohádka. Invence samotného filmu se hudebním invencím Glenna Millera ani zdaleka nepřiblížila, jde o standardní hollywoodský film. Tak proč jsem dal až 4 hvězdičky? Jednoznačně díky hudbě, která zde (naštěstí) prakticky hraje hlavní roli, a vedle níž se na ten sentimentálně romantický příběh nakonec kouká velice příjemně – sedí k ní. :-) Jak nemám Jamese Stewarta moc v oblibě, tak zde mne naopak velice bavilo v rámci role slavného skladatele a přelomového muzikanta sledovat jeho originální práci s orchestrem, Stewartův hlasový projev byl přímo nezaměnitelný. Kouzelné retro, ve kterém uvidíme na pár minut v barvě i velkého Louise Armstronga. 70% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) (28.10.2019)

Vynikající hudební, životopisné drama o velikánovi jazzové hudby Glennu Millerovi, kterého tu jedinečným způsobem ztvárnil jeden z nejlepších herců, James Stewart. Jeho spolupráce s Anthony Mannem a Henry Mancinim opět dopadla na plný počet hvězdiček. Příběh začíná Milllerovým životem v době, kdy se snažil prosadit a jeho život zdaleka nebyl naplněn blahobytem, ovšem i díky svoji ženě, férovým kolegům a štěstí na lidi se dokázal vypracovat na vrchol popularity, což postupně přivádí příběh do doby, jež ho stála život. Scény jsou doslova protkány nezapomenutelnými melodiemi jeho orchestru a díky jedinečným hereckým výkonům hlavních hrdinů a perfektní scény s Louis Armstrongem je tento počin pětihvězdičkový. S blížící se závěrečnou tragédií není film prostý emocí a oněch 115 minut uteklo velmi rychle. (04.03.2015)

Díky Glenne za Tvojí hudbu, kterou když poslouchám, tak jsem jak v jiné dimenzi, kde mohu snít a oddávat se příjemným myšlenkám. A to bylo důležité tehdy a je stále. Na Tebe nezapomenu, protože když jsem chodila v Praze s dětmi po Karlově mostě, tak tam jednou hrála nějaká parta mladých kluků právě tuhle muziku. Zůstala jsem tam jak přikovaná a poslouchala tu nádheru s nadšením a u mě je to vzácnost. Dnes Tě mám doma v jiné podobě a když na mě přijde splín, jsi vždy po ruce odehnat všechny moje chmury. (24.03.2017)

Kultivované, noblesní a rezervované, ovšem nikoli upjaté. Vysoce empatická záležitost, která vyznává harmonii, ani na chvilku neztrácí rytmus a nezná faleš ... ve světě tónů ani ve vlastním srdci. P.S.: Ráda bych věděla, kde se berou ... éterické oddané bytosti, které vám stojí po boku v dobách dobrých i zlých - a probouzejí vaše lepší já ? A co je víc ... nadání nebo píle ? V jakém poměru musí být namíchaný koktejl ze smůly a štěstí, abyste se prosadili ? Co může změnit maličkost, která se přihodí na správném místě - a ve správnou chvíli ? Když se každý den protínají všechny naše cesty na křižovatkách osudu ... (01.04.2016)

Nesedlo mi. Životopisné hudební filmy mám ráda, tady mi to přišlo spíš o paní manželce, která Stewarta přehrála v každé scéně, pak se hledal stále ten zvuk a aranžmá a pak se trochu uronilo. Ale decentně s úsměvem, ó jak jsme rádi, že orchestr bude navždy pokračovat v Glennnápadech. Hudba skvělá, Glenn byl pán, film jistě potěší řadu diváků, mě nebavil. (20.08.2020)