Baby Driver

Momenty, kdy se ten hnusáček vlní v rytmu pamuziky (nebo vynikajících The Damned!) asociují nesnesitelnou lehkost bytí. Významově, od Kunděry jen vykradeno. Pokud tedy překlenete nutkavou potřebu přišlápnout Elgortovi ohryzek, je k vidění solidní, akcí nabitý film dle ověřeného mustru, jehož některé výseče však působí až uhrančivě, když se barvy, pohyb i muzika snoubí do dokonalých celků. (22.10.2017)

Ačkoliv to částečně odporuje mému filmovému přesvědčení, že by si každý filmař měl moci dělat, co chce, si začínám říkat, že by každý filmař měl povinně dodržovat hodinu a půl stopáže, pokud nemá vitální obsah pro všechny ty minuty navíc, god dang it. Opravdu to vypadá jako krátký film násilně roztažený na dvě hodiny, nikoliv jako samostatný příběh, který potřeboval být přesně takto vyprávěn. Wright je tak hluboce ztracen ve svých formalistických detailních vyhrávkách, že se úplně zapomíná dívat na celý film z dálky. (04.10.2017)

Talentovaný mladý řidič Baby (Ansel Elgort) obstarává zločincům bezpečný odjezd z loupežných přepadení, která plánuje Doc (Kevin Spacey). Jako malý přežil autonehodu, ale od té doby mu zvoní v uších a proto poslouchá muziku na svých iPodech. Život se mu změní ve chvíli, kdy do něho vstupuje okouzlující servírka Debora (Lily James)... Je neuvěřitelné jak lze sladit probíhající děj na plátně nebo v případě domova na Tv s hudbou. "What's his deal? Baby? Full cut, same as everyone. No, Doc, I mean is he, uh, retarded? "Retarded" means slow. Was he slow? No. Then he don't sound that retarded to me. He's a good kid and a devil behind the wheel." (16.10.2017)

DRIVER, DRIVE a BABY DRIVER. Co potřebujete na takovou autohoničkovou kriminálku? Jednoduchou story, za jejímž volantem sedí tajemně až autisticky málomluvný, ale o to schopnější profi řidič, a pak nějaká ta auta, která samozřejmě nenecháte celou dobu stát v garáži. A pak už jen musíte předvést trochu stylu, jak by řekl Chev Chelios. Wrightův příspěvek se mezi těmi dvěma výše uvedenými rozhodně neztratí. Netváří se tak atmosféricky a fatálně, ale po vzoru DRIVE tůruje hudební složku, která mu zásadním způsobem dodává rytmus. Příběh, ač dietní, nenudí, postavy i obsazení jsou sympatické a honičky nápadité. Wright má za sebou onačejší pecky, ale kdo by mu vyčítal takhle pohodovou letní jízdu. (06.08.2017)

Dostal jsem zhruba to, co jsem čekal. Ukázky prezentují Baby Drivera jako dynamickou jízdu, kterou také je. Wrightova režie je svižná, dvě hodinky příjemně odsýpají a není pochyb o tom, že anglický miláček davů má řemeslo pevně v ruce. Akce je přehledná, neustálá přítomnost hudebního podkresu pomáhá udržovat tempo a nechává diváka v příjemném očekávání, co přijde dál... Jenže ono právě nic nepřijde. Scénář je totiž velkou slabinou, příběh se od začátku vyvíjí tím nejpřímočařejším způsobem a nenabídne žádné zajímavé twisty či úkroky stranou. Wrightův svět je formálně vypulírovaný, ovšem obsahově vyprázdněný. Když začnete příliš horlivě dumat nad logikou některých situací, řítíte se do pekel stejně jako můj vlasatější kolega. Závěrečná akce je však dostatečně dlouhá a katarzní na to, abych na scenáristické slabiny na chvíli zapomněl, za což si Wright zaslouží pochvalu. Jak jsem psal, dostal jsem to, co jsem čekal, bohužel ale ne to, co jsem v skrytu duše chtěl. (16.08.2017)