Slídil

Vicemene divadelni show o dvou hercich v prostredi jednoho baraku. Pred 40ti lety to mozna fungovalo, ale dnes mi to prijde cele znacne naivni a scenaristicky az prilis predvidatelne. Navic ta britska prichut predevsim v prizvuku obou hercu se mi vazne netravi moc dobre. Ale dobre, za ten pekny interier plny hravych rekvizit, dialogy a svym zpusobem neco trosku odlisneho to dohrabu na prumer. 5/10 (23.03.2011)

Zaujímavý film, v ktorom dvaja vynikajúci herci, priestory starého anglického zámku, výborne napísané dialógy a dej s niekoľkými zvratmi udržia pozornosť diváka celých 138 minút, aj keď sa to spočiatku zdá byť takmer nemožné. Výnimočne som si všimol aj kvalitného dabingu, predovšetkým zásluhou Vladimíra Brabce. Milovníkom klasických detektívok a anglického humoru ubiehal čas ešte rýchlejšie ako mne. Napriek tomu, že som filmom nebol sklamaný, nedokážem mu dať štyri hviezdičky, ako väčšina mojich obľúbených užívateľov. Najmä preto, že podľa mňa patrí do divadla. (13.09.2012)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo €368,514║ Vyšperkovaná hra kto z koho, kde nie je ani kúsok priestoru na nádych sledujúceho diváka, fakt riadna tendencia zauzlených vychytávok, bravúrna show Laurenca Oliviera a Michaela Caine. /80%/ (19.01.2010)

(1001) Nejoblíbenější film mého nejoblíbenějšího herce. No, jsem ráda, že Toby má vkus. ♥ Od divadelního herce je to ale pochopitelné, protože tady to jsou takové ty role, pro které by herec vraždil (hihi, slovní hříčka vzhledem k tématu). Laurence i Michael jsou okouzlující, odzbrojující a démoničtí, rekvizity, se kterými si hrají, rozkošné. Před našima očima se rozvine pěkné malé drama, jehož konec je uspokojivě fatální a zlomyslný. A také je tu možnost sledovat film v tandemu s remakem Kennetha Branagha z roku 2007, kde Michael Caine září v roli manžela a Jude Law se třpytí v roli milence. Oba filmy jsou dost jiné (a opovážím si tvrdit, že Kenneth velmi spoléhá na to, že divák zná zdrojový materiál, ať už hru nebo film) a kontext se za tu dobu úplně proměnil. A možná proto je vysoce zábavné si filmy vedle sebe srovnat. K moderní verzi jsem napsala ve vztahu k originálu toto: "Kenneth drze nastavuje zrcadlo pro pobavu těch, kteří látku už znají, ale jeho film nemůže pevně stát na vlastních nohách. Snaží se seč může být moderní (nebo současný), ale jeho výtvor se zdá být zkostnatělejší a mnohem statičtější než ten z roku 1972. Chybí mu pocit skutečného prostoru a nedaří se mu zprostředkovat, jak opravdový podvod se blíží. Na Michaela Caina v klaunském oblečku, který si to štráduje přes trávník s žebříkem opravdu nic nemá, ani Michael Caine ozdobený šperky své nepřítomné ženy, brečící." (02.01.2010)

Někdo natáčí one man show, někdo zase two men show. A tihle dva men předvádějí skutečný herecký koncert: Na jedné straně stojí famózní Laurence Olivier coby manipulativní snob Andrew, do krajnosti vyznávající zásadu "můj dům, můj hrad" (jeho chápání pojmu "dům" je značně široké). Jeho po domácku vyrobené srandičky mi připadaly legrační jen na začátku, postupně mě z nich ale začínalo nepříjemně mrazit - Andrew nemá zase takový smysl pro humor, jde jen o prostředek, jak může ovládat vše kolem sebe. A pak tu máme skvělého Michaela Cainea (na stará kolena se mi líbí víc) alias nafoukaného milence Andrewovy manželky, krerý zpočátku celou záležitost bere jako hru... a pak se nestačí divit. Paradoxně mám pocit, že zápletka filmu nakonec krapet pohřbila sama sebe ve změti poměrně předvídatelných zvratů, a i když bylo hlavním účelem překvapení diváka, mě to spíš otrávilo. Scénář taky místy hapruje - například když Milo dává nápovědy geniálnímu Andrewovi a ten hodinu dumá nad věcí, která i mně došla během dvou vteřin! Místy by neškodilo ubrat na teatrálnosti (za což nemohou herci, ale opět nabubřelý scénář). Naštěstí dabováno v době, kdy jsme ještě měli dobré herce. (02.04.2010)