Homecoming

How much did Heidi know? Ne že bych nechápal, proč se tomu vžila hanlivá nálepka "vyprázdněné stylistické cvičení", ale ta krutě nesedí z jednoho prostého důvodu. Jak se ve druhé polovině ukáže, tak ona záměrně pomalu budovaná podprahová sedmdesátkovým konspiračním thrillerům hold vzdávající lahůdková über-forma (Esmailovi s Campbellem všechna čest) není důvod, ale prostředek. Navíc prostředek, který je zúročen, jelikož i přes zdánlivou chladnost a odtažitost je to ve finálních epizodách až překvapivě emocionální. Což funguje díky tomu, že ty chybující charaktery sice nenápadně, ale přeci jen postupně přirostou k srdci. | S1: 4/5 | (08.02.2020)

Příběhovou prázdnotu takových rozměrů nezachrání ani režisérský mág Esmailova kalibru. Ten dokáže formálně ozvláštnit asi kterýkoliv námět a do určité epizody se mu to daří i tady. Bohužel jakmile mi došlo, že větší hloubku ten příběh opravdu nemá, a že žádné velké mystérium se nekoná (i přes všechny odkazy na Hitchcocka), začala jsem se nudit a modlit, ať to dotáhnu do konce. Herci jsou nicméně skvělí. Cannavale a Whigham okoření každou roli. Je fajn vidět Roberts připojit se k hercům, co se obrátili k televizi. Jen je škoda, že se nejednalo o hlubší roli a lepší paruky. Poslední záběr potěšil. (02.01.2019)

Neskutečná utahaná hovadina kdo ví o čem s vysloužilou zubatou kačenou Roberts. Nenávidím tuhle herečku od samého počátku. Každý seriál dokoukám. Každý druhý vysoce hodnotím, ale u tohoto po druhém díle nehodlám trpět dále. Dnes se vytváří seriál za seriálem, člověk to nestíhá ani usledovat a právě počiny jako jsou tyto, které vás nechytnou hned, nestojí v dnešním kvantu za váš čas. (15.07.2020)

Jedno z největších seriálových zklamání letošního roku. Stylisticky experimentální "minisérie" sice zajímavě aktualizuje půlhodinový formát do podoby (neo)noirového thrilleru, nicméně veškerá, zahraničními reakcemi avizovaná podobnost s filmy od Hitchocka či DePalmy je přítomna pouze na úrovni audiovizuálních aluzí, které jsou stavěny na odiv. Autorský rukopis televizního tvůrce Sama Esmaila a kameramana Toda Campbellla, kteří oba stojí za formálně progresivním seriálem Mr. Robot, sice skvěle pracuje s předkamerovým prostorem, dlouhými jízdami kamery a paranoidním soundtrackem, nicméně ani tato soudržnost na úrovni stylu nedokáže vdechnout život začátečnickému scénáři, který zpracovává látku původně založenou na americkém podcastu na úrovni YouTube webseriálu. Mimo atypické konce epizod je děj, vedený eklektickým výkonem Julie Roberts, naprosto předvídatelnou báchorkou, která se snaží obhájit svou prázdnotu a příběhové vakuum poutavými stylistickými řešeními. V desetidílné podobě jde tak o naprosté scenáristické selhání, kdy většině epizod vévodí nezáživné terapeutické dialogy mezi postavami, které si nemají co říct. Co se týče hvězdného hereckého obsazení a tvůrců (zejména režisér a kameraman), ohromné mrhání talentem. (05.11.2018)

Zvoľ atraktívny tajomný rozprávačský štýl, kde sa strieda prítomnosť s flashforwardmi, prepínaj medzi pomerom strán, tak, aby to pôsobilo ešte viacej klaustrofobicky, pohraj sa s rámovaním, split screenom, uhlami, zvukom, pokojne si tam flákni aj vertigo, zožeň si skvelých hercov (Whigham zasa vládne) a výsledkom je štýlové utiahnutie príbehu, ktorý by vystačil na film, no v tejto podobe to pôsobí ako zaujímavý experiment s tým, čo určité dielo môže divákovi ponúknuť čisto po audiovizuálnej stránke. Esmail a Campbell to majú v malíčku. Nie, žeby som sa nebavil aj z dejovej stránky, no tá naozaj pôsobí ako krátka poviedka, ktorá je však roztiahnutá do detailností a nenecháva absolútne nič na divákovú predstavivosť. Uhrančivosť réžie však kraľuje. (09.11.2018)