Bosonohá komtesa

Citizen Kane mi pripadal ako príbeh o nesympatickom a možno trochu málo zaujímavom (v tom romantickom filmovom ponímaní) hrdinovi. Toto bol pre zmenu príbeh o veľmi sympatickej ale nevýraznej hrdinke (ktorá mala IBA to romantické filmové čaro). Občas som mal pocit, že natoľko nevýraznej, až nie je hodna filmového spracovania. Čiže to k čomu smerujem je slabá zápletka. Možno je chyba práve v tom spracovaní. ONA bola herečka, tak ju však nezobrazovali. ON bol jej režisér a scenárista, to o sebe ale len tvrdil. ONI mali nadštandardný vzťah, to nám bolo tiež iba povedané. Nemali sme možnosť vidieť ako sa to vyvíjalo. No v scenári pre rozprávača bolo zahrnutých množstvo pekných myšlienok, ktoré sa možno snažili zakryť skutočnosť, že bez toho by nám film nemal moc čo ponúknuť. Rovnakú funkciu zastával asi aj spôsob natočenia, kedy sa nám na začiatku predostrel koniec a potom sa k nemu smerovalo. Táto metóda bola už ale klišé možno aj vtedy. (01.03.2013)

Tento film si to vážně kazí jen a pouze dlouhou stopáží, protože se tam toho za ty dvě hodiny stane pramálo (chudá dívka ke štěstí.. no, spíš k penězům přijde a pak umře - nespoiluju, dozvíme se to hned na začátku), ale o to víc musíme snášet zbytečných dialogů. Dobrá polovina je jen plevel, což zamrzí o to víc, že ta druhá polovina je moc fajn. Jsou tam celkem trefné postřehy jak o Hollywoodu, tak o šlechtě a celkově. Navíc Bogart a Gardnerová rozbalili své charisma naplno. Škoda, že to nemá tak o 40 minut méně. Ono by to šlo. (22.07.2010)

Nestárnoucí Mankiewiczův film o zvláštním osudu jedné velké ženy. Vyprávěno retrospektivně v podání třech mužů, kteří měli kromě mnoha ostatních s velkou Marií Vargas co do činění. Bogartova typická mírně cynická postava je zřejmě i zastíněna zprvu úžasně nesympatickým, posléze spíše politováníhodným Oscarem výborného Edmonda O'Briena. Rossano Brazzi jako aristokrat z k vymření odsouzeného rodu též působí celkem věrohodně. Ovšem středem všech nelineárně podávaných sekvencí je velmi šarmantní, záhadná a vzrušující Ava Gardner, jež navždy zůstala popelkou očekávající svého dokonalého prince, aniž by se ovšem vzdala toho "obyčejného" života. Scénář je místy poněkud zvláštní - soud Mariina otce; snímek je ale i proto velmi působivý a postava Avy Gardner se řadí k těm nejpodivnějším a nejzajímavějším ženám, které mi kdy film představil. (22.08.2006)

I přes nekonečný půvab Avy Gardner a nepopiratelné charisma Humphreyho Bogarta mě tento snímek nedokázal vtáhnout do děje a vytvořit si hlubší vztah ani k jedné ze zúčastněných postav. Zkrátka od režiséra Mankiewitczova formátu bych očekával propracovanější film. Proto je mi trochu záhadou, proč je zrovna tento snímek zařazen mezi 1001 filmů, které musíte vidět, než zemřete… (07.06.2015)

I když je snímek barevný, ve skutečnosti je to celkem klasické noir, navíc šmrncnuté vyprávěcím stylem "Občana Kana". Humphrey Bogart je prostě úchvatný a nemohl jsem z něj spustit oči. Ale není to pouze on, díky komu je snímek skutečně parádní tajemnou a emotivní jízdou, a to vlastně až dokonce. Velmi dobře zrežírované. (09.12.2014)