My Dinner with Andre

Skrytý klenot. Celý film jakoby byl kulička běhající v nějakém trychtýři. Začne velkými kruhy a díky tomu, vy jako divák nebudete ze začátku k Andremu vyprávění tak úplně naklonění (stejně jako hlavní postava Wallace), poté se ale smyčky začnou utahovat a vám vše začne docházet. Výsledná katarze je neskutečně silná, díky důkladné drobnokresbě a díky tomu, že si film dává na čas. Film, no... Přemýšlel jsem o tom jestli to jako film brát, ale nakonec říkám jednoznačně ano. Kamera a střih jsou sice minimalistické a kolikrát se točí v kruzích, nemáte u toho však pocit, že koukáte na podcast, bez režie by tento film nefungoval. Bez režie a bez umění napsat takto filozofický scénář a přitom si zachovat odstup a lehkost (to je třeba věc co hodně obdivuji na Woodym Allenovi a dneska už to málo kdo chápe). Je to skrytý klenot, a je to hlavně kvůli tomu, kolik se zde nachází prvků, které nemuseli vyjít, ale ve výsledku fungují a vy se cítíte přesně jak se cítit máte. (16.03.2021)

V podstatě celý film se odehrává v jedné místnosti u jednoho stolu, a přesto (nebo možná právě proto) dokázal podnítit mou imaginaci jako málokterý jiný. Dlouho mě nic tak nevtáhlo do děje. Závěr za doprovodu Gymnopédie No. 1 byl nicméně docela osvěžující, po předchozí hutné diskuzi dotýkající se široké škály témat. Film vám sledování nijak neulehčuje, témata pokrývající filosofii, divadlo, literaturu, náboženství, ekologii a další se řeší spontánně a všechna se vzájemně prolínají v jednolitém toku. Těžko říct, kolikrát jsem během dvouhodinové stopáže prošla sekvencí "stop - rewind - replay" (následují v rychlém sledu až do finálního totálního pohlcení:), každopádně dvouhodinová stopáž se krapet protáhla a všechny diskutované otázky jsem nestačila pobrat ani při druhém zhlédnutí. My Dinner with Andre nejspíš nezaujme každého, ale stojí za to to aspoň zkusit. Pro mě opravdu příjemné překvapení. (01.03.2011)

Andre je egoista, pozér a znudený paranoidný magor, ktorý ma 80 minút intenzívne sral. Keď konečne pustil k slovu svojho duševne spôsobilejšie kamaráta, nevyznávajúceho sekty, mágiu, konšpiračné teórie, ani nihilizmus; razom sa mi dostalo satisfakcie, a monológ jedného blba sa zmenil na súcitný dialóg. Pretože sú priatelia. Pevné nervy (28.07.2016)

Po shlédnutí téhle ultimátní konverzačky si už možná nikdy nevychutnáte posezení s kamarádem v restauraci, aniž by přišla řeč na úpadek společnosti, osud, cestování, divadlo, mystické zážitky, Malého Prince, Alenku, Orwella či Schopenhaura - v krátkosti, dojde vám, že většina toho, o čem si lidé u piva, kávy nebo jídla povídají je bohužel většinou sotva víc než zdvořilostní šum. 80% (16.04.2015)

Hviezdička dole za jednoduchšiu vizuálnu formu a najmä pomalšiu, nudnejšiu a iba "na rozbeh" prvú polovicu so spočiatku celkom toporne zahratou postavou wallaca. Smršť inteligentných, krásnych, duchaplných myšlienok a majstrovsky vypracované (Až prekvapivo aktuálne na to že ide o 32 ročný film) zrkadlo dnešnej doby a ľudskej mentality v polovici druhej sa už ale nedá označiť iným slovom ako genialita. Takto ideovo bohatých filmov som videl iba velmi malé množstvo a dávno mi nič takto nevyrazilo dych. Poviem len tolko že aj ja som bol na chvílu wallacom, pričom večne zasneného Andrého predstavuje samotný film, dojímajúci, hmatatelný, otvárajúci oči. Ďakujem. Výnimočné dielko. (19.08.2013)