Posadnutosť

Stejně jako román Josephine Hart spíše bez hlubších existencionalistických podtónů a zcela zaměřeno na neovladatelnou a ve svém působení neodhadnutelnou sílu vášně. Atmosféry je dosahováno skutečně brilantními milostnými scénami, které zastupují (či zastiňují) většinu ostatních emocionálních pochodů. Výborní Irons i Binoche, jejichž postavy si skutečně hrají do noty. (28.07.2005)

Zvláštní kus. Oba hlavní představitele jako herce uznávám, ale jejich postavy byly napsány tak divně (hlavně Anna), a to i ty vedlejší, že jsem k nikomu z nich nedokázal cítit žádné větší sympatie. A taky tento film postrádal emoce; objevil jsem je až ve scéně s podvedenou manželkou (v zakázaném vztahu byl cítit snad jen sexuální chtíč; btw, přítomnost vášně, o které se zde někteří zmiňují, mi příjde dost diskutabilní). Erotické scény docela ušly, konec byl nevyhnutelný (ovšem to co mu předcházelo nebylo zrovna moc realisticky podané). Podivné, chladné drama, které si nezaslouží víc než slabší 3*. "Poničení lidé jsou nebezpeční. Oni vědí, že přežijí." (21.08.2011)

Veľká psychodráma o najtemnejších stránkach ľudskej existencie. Juliette Binoche tu stvárňuje mladú ženu, čo po rodinnej tragédii rezignovala na svoj život. Cíti sa prázdna a dieru v sebe chce vyplniť pomocou sexu a Irons je muž, s ohňom ktorého sa obaja zahrávajú. A ona už nemá čo stratiť... V zmysle francúzskeho prístupu ku kinematografii ide o umenie, rovnocenné s ostatnými druhmi; Malle je úžasne komplexný, citlivý v detailoch a silný v celku až tak, že budem musieť nájsť pre neho miesto v mojej desiatke najobľúbenejších režisérov, pretože jeho Fatale/Damage je práve tým ultima ratio. (15.08.2010)

Ďalší film, ktorý mi príde ako šitý na mieru pre Jeremy Ironsa... :o)) Je evidentné, že sa do tejto roly hodil viac, ako ktokoľvek iný a tiež to, že to zvládol parádne. Iskra medzi ním a Juliette preskočí bez toho, aby o tom divák čo len na chvíľu zapochyboval a ďalej sa to odvíja podľa dobrého scenára s očakávaným tragickým koncom. Ako som spomenul, herecké výkony viacerých postáv (dokonca aj cameo Petra Stormarea:) sú to najkvalitnejšie na tomto smutnom príbehu o vášni a láske. (25.02.2008)

Stejně jako „odevzdaná“ Juliette Binoche vybízí Jeremyho Ironse k nevěře, vybízí předposlední film Louise Malla k psychoanalytickému čtení. Napohled banální milostný trojúhelník. Jedna žena, dva muži. Ovšem žena hledající náhradu za svého bratra a muži, z nichž jeden je druhému otcem. Převrácený oidipovský mýtus z pohledu manžela (ego), jemuž milenka (id) pomáhá znovu odhalit oficiálně stvrzeným svazkem (superego) potlačené touhy. Když se, plně ovládán pudy, své nové známosti ptá „Kdo vlastně jsi?“, snaží se někam zařadit vyvstanuvší temnou sílu, jež ho pohlcuje. Po letech společensky regulované existence nanovo objevuje sebe samého, je fascinován, nechápe a ztrácí kontrolu. Stroze vybavené, do jedné barvy laděné místo jejich setkání působí jako snový prostor. Mimo svazující instituce, mimo tížící realitu. Jemná práce se symboly (krev – rozlité víno) neodvádí pozornost od nejednoznačně vykreslených postav, muže, který kontrolu ztrácí a femme fatale, která kontrolu získává (z objektu se mění v osobnost, čím zároveň přestává být pro svého milence žádoucí). Oběti i vinicí současně. Oba zahraní znamenitě. Trochu uspěchaný úvod plně vynahrazuje ve své jednoduchosti vše-říkající doslov: realita ho dostihla, zbývají jenom zidealizované vzpomínky. 90% Zajímavé komentáře: Faidra, sportovec, JohnMiller (14.02.2020)