Extase

Kdyby se tak Machatý nenechal příliš strhnout zvukem jakožto senzací... V podstatě nabízí nulovou práci s novým výrazovým prostředkem jakožto významotvorným nástrojem. Vůbec nejde o to, že ta hrstka namluvených dialogů dnešního diváka zarazí svou technickou nedokonalostí i jakousi řemeslnou blbostí (postavy mluví a neotvírají ústa), ale jde zejména o to, že film by fungoval daleko lépe bez nich: Celý děj je totiž vyprávěn způsobem němého filmu - nejde o příběh ve kterém by přirozeně absentovaly dialogy. Takže když se mluvené slovo několikrát náhle objeví, je to jako (následuje rozsáhlá metafora) číst nějaký kvalitní román, kde vás na následující straně překvapí komiksové okénko ve kterém pokračuje děj onoho románu, zpodobněný rukou nějakého vysoce nekreativního kreslíře, s bublinami se slovy od nějakého silně netalentovaného pisatele. A vaše počteníčko, vaše fantazie jsou pak pěkně pokurvený. (06.04.2012)

Gustav Machatý ukazuje, že uměl točit lidská dramata a že tenhle snímek není jen o tom, že se v něm objevuje odhalená žena, což je na svou dobu přece jen pořád docela odvážné. No, co si budeme povídat, ono to ani v dnešním mainstreamu není tak tradiční. To, jak se zde mění životy jednotlivých hrdinů, je skvěle napsáno a zahráno. (15.01.2015)

„Nikdy jsem vám nerozuměl. Ani tobě, ani tvé matce,“ kroutí velkostatkář hlavou nad nečitelnými citovými pochody své dcery Evy. Ta se v podání okouzlující Hedy Kiesler (později Lamarr) stala sexuální ikonou 30. let a československé kinematografii přinesla obrovskou publicitu. Mravokárci měli se snímkem řadu problémů, tomu však na popularitě neubralo – spíše naopak. (21.01.2023)

V němém filmu se všechno složitěji vyjadřuje a taky to déle trvá. Zápletka, která by ve zvukovém neobstála je zde rozpracována velmi dobře. Jistá nadčasovost tu vskutku je, také se u filmu ale dá velmi snadno usnout. Hudba je podařená a hezky ukolébává. Navíc ty jinotaje- nalité klasy, vzpínající se hřebec, pučící pupeny- no erotika veliká...80% (06.01.2012)

Óda na práci, přesto, že byla nádherně natočena a přesto, že ji odpouštím dobovou i ideovou tendenčnost, mi v závěru filmu pokazila jinak naprosto skvělý dojem ... Do málomluvného dílka se vetřela mnohomluvnost a banálnost dobové tendenční poezie a z filmu mi v hlavě zůstalo jen varování před tím, jak je to zlé, když je stroj nečinný ... (26.02.2012)