Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pohádková komedie natočená podle stejnojmenné divadelní hry patří dodnes k nezapomenutelným diváckým bonbónkům. Příběh vysloužilého vojáka Martina Kabáta, který se nezalekne ani hrozného loupežníka Sarky Farky, ani pekla plného rohatých čertů, patří totiž k těm, které nadšeně přijímá každá nová generace diváků. Všechno začíná okamžikem, kdy se dvě vdavekchtivé dívky, princezna Dišperanda a její služebná Káča, vlastní krví upíší čertu, výměnou za pohádkové ženichy. Přestože se omylem oba ďábelské úpisy dostanou do rukou chrabrého Martina Kabáta, záludný ďábel Solfernus se jich lstí zmocní a Martinovi nezbývá, než se vydat do horoucích pekel. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Zaujímavosti (20)

  • Na začátku filmu Martin Kabát (Josef Bek) vzpomíná na zážitky z války a zmiňuje, že zabil jáničára a bimbašu. Obojí jsou pojmy z historie osmanské armády. Martin Kabát tedy bojoval proti Turkům. (Nick321)
  • Na roli Luciuse probíhal výběr mezi Josefem Vinklářem a Josefem Pehrem. Domluvili se, že jako bolestné koupí ten, kdo uspěje, druhému láhev francouzského koňaku. Jak je dnes už známo, hluboko do kapsy musel sáhnout Vinklář. (sator)
  • Alena Vránová (Dišperanda) měla obavy, aby s další rolí princezny nezapadla do škatulky. Proto odmítla připravenou dlouhou blond paruku a namísto toho poprosila o krátký světlý sestřih s ofinou. Spolu s tím si vymínila, že tentokrát roli ztvární spíše komediálně, čemuž tvůrci vyhověli. (Komiks)
  • Alena Vránová (Dišperanda) vzpomínala, že při natáčení došlo k několika otravám v souvislosti s tím, že kulisy byly namalovány anilinovými barvami. (sator)
  • Jméno loupežníka Sarky Farky (Jaroslav Vojta) pochází z maďarštiny („szarka farka“) a znamená „stračí ocas“. Titul Otec Školastikus (František Smolík) je odvozen od pojmu „scholastika“, označujícího jednu z etap středověké filosofie pojmenovanou podle scholastické metody, kterou se tehdy řešily filosofické spory. (L_O_U_S)
  • Jména čertů pocházejí z latiny a hebrejštiny. Jméno Lucius (Josef Vinklář) má původ v latinském „lux“, tedy „záře“, Solfernus (Vladimír Ráž) je složeninou „sol“ („slunce“) a „inferno“ („peklo“). Karborund (František Filipovský) může souviset s uhlím – „carboneum“. Omnimor (Stanislav Neumann) je složeninou „omni“ a „mor“, tedy „všichni mrtvi“. Belial (Rudolf Deyl) je jedno z tradičních hebrejských jmen pro ďábla a znamená „bezcenný“. Belzebub (Ladislav Pešek), v hebrejštině Be'el Zebub, je rovněž jménem ďábla a překládá se i jako „Pán much“. (L_O_U_S)
  • Podle stejného scénáře vznikla v roce 1954 v režii Josefa Bezdíčka i stejnojmenná rozhlasová pohádka. (Miggi90)

Reklama

Reklama