Nenávist, kterou jsi probudil

Nevím, jestli to byl záměr, ale film si v několika momentech dost protiřečí, ale v tomto případě to není vůbec na škodu, protože to výstižně demonstruje, že část černošské komunity vlastně ani pořádně neví, co chce. Příběh sám se pak sice tváří jako klasická společenská objednávka, ale autorům se dá přičíst k dobru, že se alespoň částečně snaží o jakousi vyváženost. Za pozornost pak rozhodně stojí Amandla Stenberg, která má talentu na rozdávání a pevně doufám, že si to v budoucnu nějak nepokazí. 70% (20.02.2019)

Jsem velice překvapen, že tento film nevyhrál nějakou tu zlatou sošku Akademie, když je skrz naskrz černý jako noc v neosvětleném sklepě. Poselstvím tohoto filmu je, že Nword se nepoužívá, a že černoch by neměl používat hřeben, protože ho to může stát život. 49 % Celosvětový příjem k 26. 3. 2019: $34,934,009, což je 1,52 násobek rozpočtu (26.03.2019)

Trailer působil hrozně kýčovitě a na film jsem se nijk netěšila. Ale ono to bylo docela dobré. Hlavní herečka sympatická, příběh uvěřitelný se zajímavými myšlenkami. Všichni herci byli super, dobrá hudba a dost napětí. Trailer vykresluje příběh špatně. Film není primárně o smrti mladíka, ale o žití v černošském ghetu. Ke konci už se to dost táhlo, filmu by prospěla o 20 minut kratší stopáž. 4* (09.10.2018)

Dávám bůra. Protože problematika černochů v USA jde mimo mne. Myslim i mimo celou Evropu. Tady ten film málokdo z nás pochopí. Už jenom v první části filmu školení rodičů o tom, kde mít ruce, když vás bude kontrolovat policie. A kontrast tomu všemu je ten náš "čecháček" pablb Majkjepán. (pozor, vím jak se to píše) (15.03.2019)

Žijeme v komplikovaném světě, slyší dospívající dívka, toho času pilná studentka, členka basketbalového týmu, budoucí vysokoškolačka. Jenže sama žije tak trochu dvojí život. Šestnáctiletá Starr totiž vyrostla v černé čtvrti plné cracku a násilí, navštěvuje ovšem bělošskou školu, kde má bílé kamarádky a bílého přítele. Jeden večer po černošské party zemře po několika výstřelech bílého policisty její kamarád z dětství. Samozřejmě černý. A s hřebenem v ruce. Z otřelých situací mi chyběl snad už jen velmi chápavý učitel, ale jinak si ze seznamu postupně odškrtneme všechna myslitelná klišé. Přesto to víceméně funguje. A určitě bych nemluvil o limonádové verzi antirasistických filmů. I když někdo se na něj zlověstně mračit určitě bude. Nemůže se ovšem po herecké stránce mračit na talentovanou Amandlu Stenberg nebo jejího otce Russella Hornsbyho. Dívka se ocitá pod tlakem hned z několika stran, tvůrci nás několikrát přesvědčí, že nic není černobílé (strejdova promluva před zasednutím velké poroty), každopádně se většinu času přiklání na stranu menšiny. Scénář se s těžkým tématem vyrovnává poměrně se ctí, i když nikdy nejdeme úplně na dřeň. Charaktery zúčastněných jsou jednorozměrné, tu a tam probleskne nějaká vážnější a emocionálně vypjatější scéna. A zabírá. Konec je samozřejmě už přes čáru, i když sejdeme z cesty víckrát (třeba takové kázání otce na trávníku po příjezdu z bistra po incidentu s policií). Tři až čtyři hvězdy. Cynici holt krapet přivřou oči. (17.03.2019)