Réžia:
David LynchKamera:
Freddie FrancisHudba:
John MorrisHrajú:
Anthony Hopkins, John Hurt, Anne Bancroft, John Gielgud, Wendy Hiller, Freddie Jones, Hannah Gordon, Michael Elphick, John Standing, Dexter Fletcher (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Jedná se o Lynchův druhý, komerčně neobyčejně úspěšný film. Příběh znetvořeného muže, natočený podle vzpomínek pamětníků F. Trevese a A. Montagua. Lynch v něm projevil zálibu v bizarnosti a krutosti, patrnou už v jeho prvotině. Osud Johna Merricka, "sloního muže", který skutečně žil na přelomu století, je však líčen s akcentem na humanistické vyznění příběhu jeho utrpení. D. Lynch pojal film jako odsouzení předpojatosti společnosti vůči "nenormalitě" a jako výzvu k přijímání odlišnosti. Film je černobílý a kamera F. Francise mu dává expresionistické ladění souznějící s jeho dramatickým obsahem. Roli "sloního muže" vytvořil v důmyslné masce John Hurt, další postavy vytvořili Antony Hopkins, John Gielgud a Anne Bancroftová, kteří svou účastí nesporně přispěli k úspěchu filmu, děsícího krutostí, jíž je člověk schopen, a dojímajícího údělem hrdiny. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (767)
Hodně silný a dojemný film z dílny Davida Lynche a také jeden z jeho nejlépe pochopitelných. Černobíle natočená syrová podívaná o zdeformovaném muži, který na přelomu 19. a 20. století skutečně žil. Film, který studuje lidskou duši, její povahu, ale i charakter a osobnost člověka znetvořeného, ale uvnitř krásného. Vynikající Anthony Hopkins a znamenitý John Hurt pod dokonalou maskou sloního muže. Jeden z těch poctivých filmových zážitků. ()
Lynchův snímek toho o lidech dost vypovídá. A nejsou to jenom hezké věci. I po řemeslné stránce jde o precizní práci, kde režisér ani na minutu neuhne s linie, kterou si vytýčil a se světlem a kamerou dosahuje naprosto pohlcující atmosféry. Herecké výkony, především hypnotizovaný Anthony Hopkins, jen podtrhují dokonalost tohoto životopisného dramatu. ()
Pečlivě propracovaný příběh a psychologicky založený v sloním muži v neobyčejném humanistickém příběhu. Umělecké filmařské dílo. V transu celých 124 minut, kdy se nejednalo o divácké peklo, ale neoddiskutovatelná kvalita, kterou mistr David Lynch stvořil. Kolik se dá ještě říct a dále psát gesty, grimasami a mrazivém konci. ()
Na Lynche překvapivě uměřený a lidský (a smutný) film se skvělou atmosférou. Sice mám Lynche rád i pro takové věci jako je seriál Twin Peaks, Modrý samet či Mullholland Drive - nikde jsem však neměl tak silný emocionální prožitek jako u tohoto filmu. Navíc tu pod skvělou maskou září John Hurt (nominace na Oscara) a bez masky Anthony Hopkins (bez nominace, ale přesto to je nejlepší herec vůbec). Film byl nominován na Oscara za nejlepší film, režii, scénář, výpravu, hudbu, kostýmy a John Hurt za nejlepší výkon - sošku však nezískal žádnou. ()
Další z Lynchových zamyšlení nad tím, že největší zvířata/bestie se potulují někde hluboko v nás. Tentokrát vše předloženo (na Lynche netradiční) nezběsilou formou; o to více však smutnou a burcující. Dojemný příběh o důstojnosti, přátelství, radosti ze života, ale taky hyenismu, nelidskosti, utrpení a citové zvrácenosti. Lynchův opus netrpí žádnými školáckými chybami a je v pravém slova smyslu brilantně natočen. Herecké výkony jsou zdrcující a totálně odzbrojující. Dokonalé vyznění celého snímku je navíc posíleno tím, že je vše předloženo bez zbytečných moralit. Navíc či právě proto: případné divákovy (chápejte: i mé) slzy nejsou Davidem Lynchem z očí násilně tlačeny a ždímány, ale jsou jaksi zcela přirozenou reakcí organismu. Shrnuto a podtrženo: Rozhodně jeden z nejdojemnějších, nejsmutnějších a nejkrásnějších filmů; a to i přesto, že ona krása není patrná navenek, ale je ukryta někde hluboko, hluboko pod námi viděným vzezřením. ()
Galéria (116)
Zaujímavosti (47)
- Trevorovi Howardovi bola ponúknutá rola Bytesa (Freddie Jones). (TheRoller)
- Skutečné jméno Sloního muže nebylo John Merrick, ale Joseph Carey Merrick. Narodil se v Leicesteru 5. srpna 1862 a přibližně již ve věku tří let se u něj začala projevovat elefantiáza, vedoucí k závažné deformaci jeho těla. Zemřel 11. dubna 1890 v Královské londýnské nemocnici, když si ve spánku kvůli váze své hlavy zlomil vaz. (Kulmon)
Reklama