Duna

Paradoxní. Točí to Lynch, podle geniálního psychedelického sci-fi, a přitom je to tak obyčejný film. Příliš málo Lynchovské, příliš málo Herbertovské, zato se sluníčkovým a upršeným happy endem, po kterém mi jako milovníkovi předlohy bylo vskutku blivno. Stejně jako z mnoha jiných hloupých odklonů od knihy, zkracování či přeskakování mnoha důležitých, a potenciálně velmi působivých scén, zato pak s přidáním mnoha jiných, zcela zbytečných a značně nesmyslných. Kyle ovšem, a i všichni ostatní herci, jsou zde luxusní. Možná jsem ale jen zahořklý, hlavně za to že svou vizi nemohl natočit původně na filmu pracující Jodorowsky, který by z toho udělal nejspíš nejlepší, nejepičtější, nejšílenější, a nejdražší film všech dob, jak ukazuje jeho filmu věnovaný dokument Jodorowsky's Dune - https://www.csfd.cz/film/312948-jodorowsky-s-dune/komentare/ (07.01.2019)

Z úcty k Lynchovi. Duna je IMHO nesfilmovateľný román, pretože má takú myšlienkovo filozofickú hĺbku, ktorú film ako adaptácia nie je schopný obsiahnuť. Výtvarná stránka snímku je výborná a "lynchovské" prvky zjavné. Trochu mi vadí, že Lynch vykreslil Harkonnenov ako obmedzencov a tyranov a Ateidov ako klaďasov . Myslím, že tie rody si v intrigách a praktikách nemali čo vyčítať. (27.12.2004)

Problém Lynchovi Duny je v tom, že kdo nečetl knihu, tak ji nikdy nepochopí a kdo ji četl je obvykle zklamán, jak málo z ní se do filmu vešlo. Z toho hlediska není jasné pro koho ji Lynch vlastně točil. Udělal u tak složitého příběhu neodpustitelnou chybu, že se příliš soustředil na podání atmosféry a zanedbal narraci. Film je spíše než vyprávěním příběhu jakousi vizuální básní snažící se zachytit mystickou atmosféru knihy. (A mimojiné. příjde mi zajímavé, jak Lynch akcentoval Paulův vztah k otci. Není to pro Lynche charakteristické? Když slyším Kyla McMillana křičet :Otče, spáč se probudil!", pomyslím si - nepochopitelné, ale působicé - s náznakem otcovsko - synovských problémů.) (17.02.2004)

tak tohle dunění ve mně veliké nadšení nevyvolalo... chtělo to špetku koření navíc, abych se nechal patřičně lynčovat depresivními temnými obrazy a vjemy, navíc jsem se coby neznalec knižní předlohy dlouhou dobu nemohl pořádně zorientovat, kdo je kdo a komu jde o co... možná by bylo bývalo lepší udělat z toho di/trilogii v dějovém rozsahu knihy... triky a výprava jsou dost nevyvážené, něco se hodně povedlo, něco působí dost pravěce (prostě v roce 1984 jde vykouzlení roku 10191 trochu ztuha)... hodnocení "krátké" verze tedy tříhvězdičkové - třeba se změní, až zabloudím do pouště na 177 nebo 190 minut... ale to bude chtít na cestu hodně tekutin! 60% (15.06.2011)

Mezi 15. a 30. rokem jsem měl období, kdy jsem ujížděl na sci-fi v jakékoliv formě, ale k Herbertově Duně jsem se nedostal. K fantasy, které si berou ze sci-fi jen prostředí, jako je třeba populární série Star Wars, jsem měl už tehdy odpor a Dunu jsem vyhodnotil jako obskurní záležitost. Lynchovo zpracování provázely rozporuplné reakce a sám režisér označil snímek za jediný, od kterého by se nejradši distancoval, a jednoznačně za svůj omyl. Přesto jsem byl zaskočený tím, jak zoufale neumětelsky a brakově na mě zapůsobil. Začínal přitom tak hezky, pohledem do tváře Virginie Madsen, která ve svém mládí patřila k nejpůvabnějším herečkám Hollywoodu. Jenže pak už bylo všechno špatně. Nevhodný casting, děsivě přehrávající padouši, mizerné kulisy. Dnes už vypadá Lynchova Duna jako parodie sebe sama, i když ze záměrné parodie žánru bych Lynche rozhodně nepodezíral. V témže roce vznikl Gilliamův Brazil, který i po řadě dekád působí díky stylizaci a originalitě pořád výborným dojmem. Tohle je paskvil, který má to štěstí, že jej natočil kultovní režisér, a přítomnost slavného jména mírní divácké reakce a dovoluje nasazovat růžové brýle i tam, kde to není namístě. Je zajímavé, že třídílná televizní adaptace na mě působila nepoměrně sympatičtějším dojmem, a na ČSFD si stojí hůř než tenhle kousek. Ano, lze tu najít v první půli pár zajímavých a působivých obrazů, dva tři herce, kteří se tu našli, ale zápory mnohonásobně přebíjí těchhle pár drobných kladů. Odpady nehýřím, vlastně naděluji velice zřídka, ale tohle byla opravdu bolestná ztráta času. I naivní barvotiskový Flash Gordon působí neskonale diváčtějším dojmem, minimálně nenudí a takový Paul Verhoeven se svým Total Recall by mohl Lynchovi vysvětlit, jak se má natáčet brakové sci-fi. Lynch dílem nudí, dílem svým neumětelstvím způsobuje trapné rozpaky. Celkový dojem: 10 %. (09.11.2020)